DNES JE DALŠÍ ČERNÝ DEN V RAFAELU :-(
Za Duhový most odešel velký hrdina Pan pes, můj Ardýsek :-(
Dnes došlo k úplnému selhání organismu. Aby nedošlo k trápení, tak jsme ho nechaly s naší paní doktorkou Veronikou, jít tam nahoru, kde ho už nic nebude bolet. Jeho nádherné a moudré oči nám řekly, že už chce jít…
Držela jsem ho ve svém náručí a on s důvěrou, smířený a v klidu odešel.
Mám srdce rozbité na tisíc kousků....
Ardýsek u mě byl 5 měsíců a užil si tady lásku, pohlazení, a dobrou baštu. Ä byl tady šťastný. Jeho úsměvy jsou nezapomenutelné.
Denně jsem ho ošetřovala a on naprosto trpělivě držel. Miloval procházky, courání po zahradě a bezvýhradně mě miloval. Nehnul se ode mě, kam jsem šla já, šel za mnou. Já jsem mu jeho lásku oplácela tou největší péčí a něhou.
Udělaly jsme pro něho s paní doktorkou naprosto vše, ale jeho tělíčko rozhodlo jinak, už chtěl jít...
Zapalte, prosím, za tohoto skvělého, trpělivého a hodného starouška svíčku na cestu.
Tak moc mě to bolí, kdyby ho léčili v tom útulku, mohl ještě žít.
Slzy nedokážu zastavit.
A opět, když jeho dušička vzlétla nahoru, tak tady byl naprostý klid. Ona ta zvířátka ví..
Iva
Děkuji vám všem za projevenou účast na odchodem Ardýska, neskutečně mi vaše podpora pomáhá.
Ardýsek měl zánět kostí, a tam byla jediná šance operace. Jenomže ten zánět byl v lebce tak rozsáhlý, že by mu muselo obrazně řečeno vzít půl hlavy, a i tak by nebylo jisté, že tam nějaké ložisko zánětu nezůstane. Takže těch operací by muselo být více. A bylo to 5 milimetrů od mozku. Ta operace by byla velmi riskantní. A po dohodě s lékaři jsem zvolila cestu paliativní léčby a věřila jsem v zázrak. Denně měl léky na bolest a on opravdu netrpěl. Pak došlo k selhávání ledvin, ale kapačky pomohly. Ale už mi bylo jasné, že to dobré není. A včera znova začal velmi silně krvácet z ucha, z rány a nosu, krev byla všude. A to už jsem věděla, že je konec, docházelo k selhání orgánů. Ihned jsem volala naší paní doktorku. Ušetřily jsme mu několik hodin bolestí a utrpení. Jeho odchod byl už nevyhnutelný.
A TEN ZÁZRAK SE TADY OPĚT STAL: ALESPOŇ 5 MĚSÍCŮ SI TADY ARDÝSEK UŽIL V RADOSTI A LÁSCE a nezemřel sám bez pomoci v kotci v útulku.
Ardýsku můj milovaný, bylo mi velikou ctí Ti posloužit až do konce, nikdy na Tebe můj statečný a trpělivý kloučku nezapomenu. Jednou se tam nahoře všichni sejdeme…
Ale ta bolest v mém srdci je obrovská. Nyní se musím sebrat, abych mohla dál pokračovat, a byla fit pro další moje chlupáčky.
Teď mě čeká několika měsíční rehabilitace s ochrnutým Knoflíčkem, i když prognóza, že bude chodit, není žádná. Ale prostě to nevzdám. Alespoň rozcvičit nohy, které má křečovitě pod sebou a zatím nemůže do vozíčku. Knoflíček je mladý pes, cca 6-8 let, a tak by si zasloužil nový, milující domov.
Teď těch hodně špatných staroušků tu mám několik.
Bábinka Eliška, která je už u mě přes rok, už nechce vůbec chodit, musím jí tahat na popruzích, aby se alespoň kousek prošla. Eliška je těžká, a je to s ní veliká dřina.
To samé Jery a Doník. Velcí staří psi, kterým přestávají sloužit zadní nohy.
A mě už ty síly také pomalu ubývají.
Tisíceré díky za vše, moji milí přátelé!!
Iva