Další černý den v Rafaelu :-(
Dnes jsme nechali jít za Duhový most mojí krásnou bábinku Elišku. Už přišel její čas a a její nádherné a moudré oči mi ráno řekly, že už chce jít. Usnula mi v náručí naprosto klidná a odevzdaná, bolesti neměla. V posledních dnech jsem na ní viděla, že už se pomalu na odchod připravuje. I když stále dobře baštila, tak ta chuť do života jí opouštěla. Už chtěla najít ten věčný klid.
Elišku někdo zcela ochrnutou a nemohoucí vyhodil a nechal jí napospas. V útulku, kam jí dovezli jí chtěli uspat, ale poprosila jsem je, ať jí ještě dají šanci, že jí vezmu do péče. Elišku se mi rehabilitacemi podařilo rozchodit, užila si tady spoustu špacírů po louce. Ale v poslední době už na ní to stáří dolehlo a už jenom odpočívala, chodit už nechtěla. Byla tady ještě bezmála 1.5 roku. A pro ní to byl nádherný podzim života, užila si tady vše, co nejspíš nikdy nepoznala. Eliška tady byla šťastná, velmi mě milovala a já milovala jí.
Moje krásná a hodná bábinko Eliško, bylo mi obrovskou ctí Ti tady dát domov a mohla jsi zde v klidu, teple a lásce dožít svůj těžký život.
Budeš mi moc chybět a navždy zůstaneš v mém bolavém srdci. A až přijde můj čas, tak se zase všichni shledáme.
Tvoje mamka Iva