Beneček "třetí"

17. březen 2018

Dnes jsem přebrala do péče dalšího zuboženého dědulku. Opět neuvěřitelná lidská krutost, bezcitnost, lhostejnost a zlo. Majitel se zbavil starého, nemocného pejska. Prostě ho přivázal v těch největším mrazech k lavičce, a nechal ho na pospas osudu. Ale osud byl k tomuto dědulkovi milostivý. Pejsek byl převezen do útulku Jimlín. Tam mu poskytli péči a veškerá vet. vyšetření Ale jeho zdr stav není dobrý. Má srůsty na páteři, dysplazie 4/4, šelest na srdci, neznámý drát a novotvar v dutině břišní, nádor u oka, alergii, podnět zatím není známý. Dle vyjádření veterináře je prognóza nejistá.
Benečkovi, toto jméno mu dali v útulku, je cca 12 let.
Chci moc poděkovat paní Šárka Ondryášová,.a jejímu manželovi, kteří mě na pejska upozornili, a ještě mi ho na vlastní náklady přivezli.
Vždy, když mi přivezou tyto nechtěné a vyhozené tvorečky, tak si říkám, že pro ně je to vlastně štěstí, že se jich majitelé zbavili. Oni si můžou jenom polepšit. Pokud člověk psa miluje, tak se ho tímto způsobem nezbaví. Ale bohužel, všichni to štěstí nemají. A to mě neskutečně trápí.
Průběžně o Benečkovi budu podávat info.
Přeji všem dobrým lidem krásný sobotní večer.
Iva


18.3.2018

Beneček se tady začíná rozkoukávat, a je tady spokojený. Naprosto si užívá šmejdění po zahradě, kde si musí vše přečíst a očurat. Hodně špatně chodí, ale teplo, klid, kvalitní bašta, a moje rehabilitace, to vše by mu mělo pomoci. Pak po těžké práci jde na svačinku do svého pokojíčku, a hodí si šlofíka  :-). Beneček je moc hodný, vděčný a trpělivý. A je také hluchý. Takže ho musím naučit na posuňky. Ale když jdu s mističkou, to za mnou jde. No, jak stále říkám, už jsem profík regulovčík  :-). Nyní budou veterináři rozhodovat o dalším postupu jeho léčby. A pomaličku ho začnu seznamovat s ostatními.


2.4.2018

Beneček „třetí“ už nádor u oka nemá. Pan doktor Sochor mu ho podvázal, a za 5 dní byl pryč. Ale hodně ho bolí ty zadní nohy, dávám mu každé ráno prášky na bolest. Po chvilce chození je hodně unavený, někdy upadne, tak ho nechávám hodně odpočívat. Beneček ale moc kamarádský s ostatními není, tak je zatím sám. Tak snad se to prolomí, až si více zvykne.


22.7.

Benečkovi „třetímu“ se taky přitížilo. Už se hodně motá, v pátek upadl a nemohl se zvednout. Ale pomoci si nedá. Když jsem se ho snažila zvednout, tak se mu to moc nelíbilo. On je takový zvláštní samorost. Naprosto nepotřebuje hlazení, ale rád je v mé blízkosti a občas mi olízne ruku. Leží pod stolem, vždy vyfasuje nějakou dobrotu, a je spokojený. A tak ho do ničeho nenutím a nechávám ho v klidu. A to on oceňuje. Dávám mu léky na bolest, aby se mu ulevilo. I když je to jedlík poctivý, tak hubne. Stáří a nemoc si opět vybírá svou daň...