Bora

07. srpen 2018

Včera večer jsem převzala do péče stařičkou, 16 letou fenečku Boru,
od paní Romany Šaffkové Novákové, která je členkou organizace Pes nejvěrnější přítel z.s., Zařídila a domluvila vše potřebné a všem třem pejskům zajistila nové domovy.
Příběh Borinky
Kopie vyjádření paní Romany :
„Stařičkou fenečku Borinku jsme odebrali od majitelky, která přestala péči o pejsky zvládat. Poslední roky se dostala do velkých zdravotních, finančních i rodinných problémů, buď byla v nemocnici, nebo doma nechodící. Sdílela domácnost se synem, který ji fyzicky a psychicky napadal a týral a dle chování pejsků je pravděpodobné, že si svou zlost vybíjel i na nich. Pejsci byli smutní a ustrašení, buď byli zavřeni sami doma, nebo ,venčeni' stylem, že byli vypouštěni samotní před panelák u frekventované silnice a ponecháni osudu. Pravidelně se některý z nich zaběhl a běhal sám po městě mezi auty. Zázrak, že je nic nesrazilo. 
Mladší dva pejsky se nedávno po dlouhém vyjednávání podařilo odebrat pro zanedbání péče, přebírali se špinavou srstí plnou dredů, zarostlé trávy, kamínků a větviček, s přerostlými drápy, v tělíčku zapíchané osinky, které musely bolet při každém pohybu. Mladá fenečka byla i zablešená. K jídlu dostávali ,barevné' marketovky s rohlíkama. Oba pejsci, doma smutní a nedůvěřiví, se v dočasných péčích krásně rozveselili a pookřáli. 
Borinka zůstala úplně sama, naštěstí ji aspoň občas hodná sousedka přišla nakrmit, ale jinak byla skoro 24 hodin zavřená v bytě nebo vypouštěna sama před panelák, kde celý den netečně ležela u silnice a strádala samotou, začala chřadnout a upadat do apatie. Celé noci sama doma zoufale naříkala a plakala.
Zanedbaná byla i fyzicky, ze srsti dredatou, mastnou slepenou krustu, pod kterou musela zvlášť v tom horku hrozně trpět. Tu jí těsně před odjezdem k nám nechali sousedé ostříhat, posuďte sami, jaká je to změna, úplně jiný pejsek z ní je.“ Konec kopie

Borinka je velice vystrašená, klepe se jak osika. Bude potřebovat čas, aby si u nás zvykla. Těžko se jí chodí, zadní nožky má úplně zatuhlé.
Je i dost hubená, ale to jistě dáme brzy do pořádku. Večer se trošku nabaštila, a hned po cestě usnula. Ráno slupla i snídani, což je dobré znamení. Dávám jí Bachovy květové esence, aby lépe tu změnu snášela. Ale věřím, že si tu postupně zvykne, a bude si užívat svůj čas, který jí ještě zbývá v klidu a lásce, mezi kamarády.
Mnohokrát děkuji za okamžitý převoz Borinky paní Katce Kelly Simonové. Přivezla jí na vlastní náklady.
Moc všem děkuji za její záchranu.
Iva


19.8.2018

Naše nová bábinka 16tiletá Borinka chytla za srdce všechny naše psí kluky. Pořád vedle ní leží, Ciroušek se od ní nehne. Minulý týden jsem psala, že Borinka nemá ambice přebrat od šéfové Karinky velení. Tak to jsem se, přátelé milí, hodně spletla. Naprosto v klidu tady začala šéfovat. Když někdo přijede, už letí s ostatními k brance a poctivě hlídá, nikoho sem nechce pustit a hned na něj vrčí. Když jí kámoši začnou zlobit, tak jim dokáže vyprášit kožíšek a postaví je do latě  :-) A kluci poslouchají jako hodinky. Zkrátka za 14 dní u nás je z ní naprosto šťastná bábinka, z jejich nádherných očí zmizel smutek a užívá si tady veškeré péče a volnosti. Ráno chodíme na krátké procházky, a to se hrdě nese a kouká do světa. Mám z ní fakt velikou radost  :-) 
A tak tady mám šéfové dvě.


23.9.

Druhá šéfová, bábinka Borinka musela dostat léky na srdíčko, které jí nepracuje jak má. V posledních dnech hodně spí, má ráda svůj klid. A tak jí ho dopřávám. První šéfová Karinka je jí stále na blízku. I Borinka to tady pojala za svůj domov a užívá si veškeré péče. 


30.9.

Borince po podání léků už zase srdíčko pracuje jak má. To jsem si dost oddechla. Borinka je takový malý závisláček, jen mě chvilku nevidí, tak začne plakat a jde mě hledat na zahradu. Jen vidí, že jsem jí nikam neutekla, tak jsi jde spokojeně lehnout do pelíšku.


7.10.

Stařičké Borince ve středu z packy teklo dost krve. No, vykousala si bradavici a díra v pacině byla hned. Pan doktor jí packu ošetřil a já jí musím každý den packu dezinfikovat a převazovat. Naštěstí tady mám po Šedulince nějaké botičky a ponožky. Ráno, když je mokro, jí musím obout a Borinka si štráduje v jedné botičce a žádný problém s tím nemá  :-) A krásně se jí to hojí.


3.11.

Borinka je tady naprosto spokojená a poctivě si svůj domov hlídá. Na každého hned pouští hrůzu, a nechce sem nikoho pustit. Až když dostane pamlsek, tak sem ty vetřelce milostivě pustí  :-) No, prostě je to druhá ředitelka. A je taky velice pořádná. Když se v noci pokaká, všechno poctivě uklidí, natrhá na kousky podložku a pěkně to do ní schová. Když není při ruce podložka, tak to zabalí do deky  :-) A neumíte si představit, jak mě vítá, když se odněkud po chvilce vrátím. To vydává neuvěřitelné zvuky, skáče kolem mě, pak letí přede mnou a štěká. Když mě přiletí přivítat i první ředitelka Karinka, tak jí ode mě doslova odstrčí. Borinka si mě prostě přivlastnila a nechce být ani chvilku sama. Ještě že tu mám párkrát v týdnu Petru, že můžu občas v klidu odjet si něco vyřídit. Jinak bych se odtud nemohla hnout.