Jery

09. květen 2018

Dnes jsem přebrala do péče od organizace PES NEJVĚRNĚJŠÍ PŘÍTEL staršího, těžce nemocného pejska. Majitelé se odstěhovali, a pejska nechali přivázaného na řetězu u boudy, kde byl přivázaný celý život. Nový majitel domu se o psa nezajímá, nedá mu ani vodu.
Pejsek se jmenuje Jery, je mu cca 8 let. Má nádor u konečníku, už jsou metastáze na plicích a zvětšené srdce. Operaci veterinářka, ke které ho vzala paní Petra Osvaldová, nedoporučuje, a moc času mu už asi nezbývá. A protože se pro něj místo nenašlo, a paní, co ho jezdila krmit, se neozývá, a už tam několik dnů nebyla, tak jsem se rozhodla, že se o něj postarám, aby neumíral sám na řetězu. I když mám plno, a nová místa ještě nejsou dodělaná, tak Jery půjde do karantény, a mezi tím se snad nějaký dobrovolník najde, aby se to tady dodělalo.
Spolek PNP za jeho péči nemusí hradit žádné výdaje, veškerou léčbu budu hradit z našich zdrojů.
Tak se z RAFAELA pomalu stává LDN s paliativní péčí. A tím se snižují moje šance pomoci více týraným psům. Nyní tady mám 8 staroušků a 4 mladé psy. A jsem, a nadále budu, hodně obklopená smrtí. No, dala jsem se na vojnu, tak prostě musím bojovat a vydržet. Ale odchody těch mých milovaných dědoušků jsou pro mě neskutečně těžké. Člověk může mít spoustu vizí a plánů, ale nakonec je vše jinak, než si představuje. Asi to tak má být...
 


10.5.

 Byla jsem připravena na jeho příjezd, v jeho pokojíčku měl pelíšek, měl tam i misku s večeří a vodu. Mezi tím, než přijeli, jsem si obstarala naše pejsky a čekali jsme na ně. No, a když přijeli, tak jsem ho nechala seznámit se s prostředím, a pak ho pozvala na večeři. A v jeho otevřeném pokojíčku na něj čekala prázdná miska. 
A tak se to našemu vegetariánovi Casanova Myšáčkovi konečně povedlo. On denně nenápadně obchází všechny otevřené pokojíčky, a hledá, jestli někde něco dobrého nezůstalo. A včera se, ten můj pacholek, dočkal  :-)
Naštěstí jsem Jerymu připravila velmi kvalitní hypoalergenní granulky a dietní konzervu, tak to rozhodně Myšáčkovi neublížilo. Ale musím se přiznat, že mě to opravdu hodně pobavilo. Jak se říká, trpělivost růže přináší  :-)
Nevím, jak je to možné, ale každý pejsek, který k nám přijede, je tu hned jako doma. Musí tady být nějaká dobrá energie, že vůbec nemají strach z nového prostředí.
Jery si to tady všechno prozkoumal a prolezl. Je to velice milý a sympatický psík neurčité rasy. A má obrovskou chuť do života. Ta volnost tady ho naprosto uchvátila, poskakuje jako štěně a směje se od ucha k uchu. Už za mnou chodí jako ocásek a jen mě vidí u jiného pejska, tak začne protestovat ( no, brzo si mě přivlastnil)  :-)
A v těch jeho nádherných očích se zračí obrovská důvěra, radost, něha a vděk.
Ještě mu ale chvilku bude trvat, než si zvykne na náš pravidelný režim.
Já vím ze své zkušenosti, jak strašně důležitá je psychika u této nemoci. A tak pevně věřím, že tady, v těch našich relaxačních lázničkách, obklopený stromy, přírodou, klidem a láskou, by se jeho neutěšený zdr. stav mohl alespoň trošku zlepšit. A pokud ne, tak prožije krásný zbytek svého těžkého života, obklopený kamarády, a nebude umírat opuštěný a sám, na řetězu. 
 


13.5.

Nemocný Jery ze řetězu už má svůj nový pokojíček  :-)
V sobotu nám přijel na pomoc pan Jarda Šustka, a dodělal mu místečko .
Moc mu za pomoc děkuji. To jsem fakt šťastná, že se to povedlo. Jery bude mít svůj veliký výběh, místo na spaní je sice menší, než ty naše krásné pokojíčky, ale stejně je celý den venku, a na spaní je to naprosto ideální. A když bude pršet, má se kam schovat, místa je tam dost. Na zimu se udělá topení, a může tady v klidu dožít svůj čas, který mu ještě zbývá.
Jery je prostě nádherný huňatý medvídek. Pomalu si zvyká na náš pravidelný režim, ale trošku s tím ještě bojujeme. Nechce být sám a dost hlasitě to dává najevo. Nejraději by celý den lítal po zahradě a užíval si volnosti. Ale bohužel s ostatními pejsky zatím kamarádit nechce, tak doufám, že si za čas dá říct. Přeci jenom je tady krátkou dobu. Už vyrážíme na procházky, to je na vrcholu blaha. Na vodítku se učí chodit velmi rychle. Ale nejdříve se o vodítko přetahuje, vypadá to, že by chtěl venčit on mě, a pak se teprve jde. Už se těším, jak se bude koupat v řece. Zatím ho do vody brát nemůžu, je po té operaci nádoru u konečníku, tak musíme počkat, až se to zahojí. Už si nechává chviličku vyčesávat kožíšek, ale musím postupně, dlouho to nevydrží. Ale mazleníčko, to jo, to ho baví, to se natřásá a nakrucuje, a jeho nádherné oči mi říkají- hlavně nepřestávej  :-) Je to bezvadný a milý kluk, který si to tady užívá plnými doušky.


22.7.

mám ohromnou radost z těžce nemocného Jeryho. Nejen že nemocně vůbec nevypadá, ale je tu naprosto spokojený a šťastný. A konečně se prolomila jeho nechuť být s ostatními pejsky, a začal se kamarádit s Rubbynkou a šéfovou Karinkou. Ale Karinka jako starší dáma s ním blbnout nebude, ale s Rubbynkou lítají po zahradě a přetahují se o hračky. Ale je vidět, že se brzo unaví, a jde si lehnout do stínu. Horko těžko snáší. Jerynek je obrovský smíšek, rozdává úsměvy na všechny strany, a je to bezvadný dědula. Prostě krásný huňatý medvídek. Je moc hodný , přátelský a milý. A z jeho nádherných očí vyzařuje naprostý vděk a láska. 


19.8.2018

Nemocný smíšek Jery, nejen že je naprosto šťastný, ale stává se z něj i pěkný šibal.
Je moc rád ve společnosti lidí i pejsků. Jenomže občas musí jít do svého pokojíčku, abych mohla pustit další pejsky, kteří ho nemají rádi. No, a tak mu řeknu, pojď Jerynku, půjdeme do pokojíčku. A ten pacholek otočí hlavu na stranu, a dělá, že mě nevidí a neslyší. Tak znova. Pojď, Jerynku půjdeme. Koukne na mě rozzářenýma očima a s tím svým šibalským úsměvem, a zase se otočí, a je úplně neviditelný  :-) Po třetí. Jery, jdeme! To už se zvedne, a tak když to musí být, tak tedy jdu. Ale abys věděla, za trest budu ve výběhu hulákat  :-) A svou hrozbu vždy dodrží  :-)


23.9.

Smíšek Jery je neuvěřitelný expert. V pátek jsem Casanovu Myšáčkovi uvařila půlku kachny, on žádné jiné maso, ještě kromě lososa, nemůže, kvůli alergii. Už vychladlou jsem jí vyndala z hrnce na tác a nechala na kuchyňské lince, že pak oberu maso a kosti vyhodím. No, a šla jsem se věnovat jiné práci venku. A Jerynek si v klidu pobíhal po zahradě. A najednou vidím, jak Jery doslova úprkem letí z naší chaloupky s kachnou v tlamě  :-) A začala honička. Doslova jak na divokém západě  :-) No, že by snědl to maso by tak nevadilo, ale měla jsem strach z vařených kostí. Tedy musím říct, že bojoval statečně, vrčel a nechtěl se své kořisti vzdát, ale já jsem vyhrála  :-)
Musím se tomu smát ještě dneska  :-)


7.10.

V sobotu jsem byla se smíškem Jerym na kontrole u specialisty na srdce MVDr. Radka Hořejše.Paní Petra, moje nová pomocnice, Petrušák Stupková Bryol, hlídala ostatní pejsky.
To zas bylo rodeo  :-)
Hned jsem ve dveřích jsem pana doktora upozornila, že to nepůjde hladce. 
Během první minuty naší návštěvy mu Jery v ordinaci zničil žaluzie. Váha je hned pod oknem a tak jsem na ní chtěla Jerynka postavit. Ale on si myslel, že okno je únikový východ a žaluzie nebral jako nějakou překážku, zamotal se do nich a přetrhal řetízky. No, až se mě polilo horko. A tak jsem se panu doktorovi moc omlouvala. Ale pan doktor je velkorysý a říkal, že se nic neděje. On už mě zná, naposledy jsem u něj byla s bábinkou Dášenkou a ta mu to tam zase celé pokala. Musel umýt i přístroje. Takže už je mu jasné, že když se objevím já, bude nějaká jobovka a malér není daleko  :-)
No, a tak jsme Jerynka pomalu uklidnili a pan doktor mu natočil EKG. Koukala jsem jako blázen, Jerynek držel, nechal na sebe dát všechny ty skřipce. Držel jak beránek. Samozřejmě měl košík. Pak mu potřeboval oholit hrudníček. Tady říkám panu doktorovi, že teď asi začne boj. Nic, Jerynek držel. A pan doktor se radoval, jak to jde vše hladce. Jenom jsem potichu špitla, ať nechválí dne před večerem  :-) 
No, a pak to přišlo. Pan doktor na něj přiložil ultrazvukovou sondu a začala divočina. Nepomohlo chlácholení ani piškoty, Jery prostě rozhodl, že už to stačilo a držet nebude. Pral se a bojoval fakt statečně. Teď jsem viděla, jak ten veliký, drahý přístroj na kolečkách začíná podezřele jezdit sem tam. No, to už jsem měla dost. Ale i když mi po zádech tekly čůrky potu, v koutku duše jsem na něj byla až pyšná, že se jen tak nevzdá, je celý po mě  :-).Trvalo to několik dlouhých minut.
To už i pan doktor usoudil, že to asi fakt nepůjde Tak ho musel trochu přispat. Ale Jerynek klidný být nechtěl a o nějakém spaní naprosto neuvažoval. Pan doktor prohlásil, že Jery je fakt „tvrďák“. Čekali jsme 15 minut. Nic, Jery prostě spát nebude. Dalších 10 minut. Už začínal být oblouzněný. Znova přiložil sondu, Jerynek se probral a zase bojoval. Tak dalších pět minut. Už jsem si v duchu říkala, že už mě nikdy na žádné vyšetření nevezme, tohle přeci nemá zapotřebí  :-) Ale pak už jsme ho položili na lehátko, pevně jsem ho držela a už mohl pan doktor vyšetření udělat. A Jery konečně usnul. 
A mám dobrou zprávu. Jerynek má sice zvětšené srdíčko, je to tak malinko za hranou normálního stavu. Ale nic nebezpečného. Pan doktor řekl, že Jerynek může klidně jít do nové rodiny  :-)
Ale rozhodně se musí srdíčko nadále hlídat.


3.11.

Smíšek a vtipálek Jery kluky nemá rád. Uznává pouze komisaře Cirouška, toho má moc rád. Je to takový divoch. Jenom vidí vodítko, popadne ho a letí k bráně. On totiž venčí venčitele, ne oni jeho  :-) A pak si rád lehne v naší chaloupce na gauč a náramně si užívá mazlení. A neustále rozdává úsměvy a dobrou náladu.