"Laky"

29. červen 2018

Dnes jsem přebrala do péče další akutní případ starého pejska od organizace Z.S.za práva zvířat.
I přes to, že mám plno. Musela jsem udělat přesuny mých pejsků.
Pejsek je slepý, téměř hluchý, celý život přivázaný na stahovacím obojku na řetězu, bez jediné procházky. Majitelé jsou soc. slabší, a nikdy ho neměli rádi, a často byl prý bit. Byl přivázaný u polorozpadlé boudy, do které zezadu zatéká, bez přístřešku. Sám na dvorku, za jakéhokoli počasí. bez jediného kontaktu s lidmi. Jediné jeho útočiště byla ta bouda. 
Je smutné, že vedle domu je autobusová zastávka, a pejska tam všichni celá léta viděli a nikdo mu nepomohl. Ale nakonec měl štěstí. Šla kolem paní Kateřina Nováková, která ho tam viděla a okamžitě začala situaci řešit s majitelkou. Pejsek měl misku, kde byla jenom bahnitá voda. Tak majitelku donutila mu dát čistou vodu. A šla se vyptávat sousedů, co o pejskovi vědí. Potvrdili, že takto je přivázaný celý život, nikdy ho z řetězu nepustili. Sousedé mu sice občas hodili nějaké zbytky, ale víc pro něj neudělali. 
A tak se vrátila za majitelkou, a začala s ní vyjednávat. Paní se vymlouvala, že pes je starý, tvrdila, že už mu je 20 let, už nechce nic jíst, že dvůr není oplocený, tak aby jim neutekl a další výmluvy. Až pod pohrůžkou přivolání Policie a KVS se paní pejska vzdala a podepsala darovací smlouvu. Jediná její starost byla, aby neměla nějaké potíže z úřady a nemusela platit pokutu. A ještě přiznala, že nikdy nebyl očkovaný, a neměl žádnou vet.péči.
A tak Káta dnes ráno pro něho jela. Syn majitelky vůbec nemohl odstranit velikou železnou svorku na karabině u řetězu. Nakonec po 10 minutách to šroubovákem nějak otevřel.
Jenomže pejsek chudák nevěděl, co se s ním děje, a tak musel dostat košík, začal po všech chňapat. I po příjezdu k nám po nás zle vyjížděl. 
Pan doktor Sochor hned přijel ho prohlédnout. Ale na každý pokus o dotek reagoval prudkým pokusem o kousnutí. Jeho reakce potvrzují kruté zacházení. Jeho oči jsou jenom zarudlé otvory, je podezření, že mu někdo do očí stříkl např.pepřový sprej, nebo nějakou žíravinu. Ale netrpí svalovou atrofií, což je s podivem, neboť byl na řetězu cca 3 m. Nyní musíme vyčkat na další průběh po prvním zaléčení, neboť nevíme, jak dlouho ty potíže s očima má.
Zatím není schopen dalšího transportu na podrobnější vyšetření. Nyní je v karanténě a bude denně sledován. Musí se nejprve adaptovat na zdejší podmínky, což při jeho stavu může trvat delší dobu. Po dost dramatickém sundání košíku za asistence pana doktora, kdy nás chtěl roztrhat na kusy, se nakonec odebral k misce a pustil se do bašty. Na zklidnění dostal homeopatika a Bachovy esence.
Odhadujeme věk cca 15 let. Dědoušek se jmenuje Laky.
Průběžně budu podávat info.
Iva


1.7.2018

Z celého srdce chci poděkovat paní Kateřině Novákové z organizace Z.S. za práva zvířat za záchranu Lakyho. Byla jediná, kdo mu byl ochoten pomoci.
Laky už se pomalu začíná uklidňovat. Ještě včera na mě dost vrčel, dnes už byl klidnější. Musím na něj mluvit hlasitěji, hůře slyší, ale na zavolání jménem zvedne hlavu a hned dostane nějakou dobrotu. Musí si pomalu zvykat na mou přítomnost. Tak ráda bych ho pohladila, aby pocítil laskavý dotek, ale to mi zatím nedovolí.
Krmím ho po malých dávkách častěji, aby si zvykl na kvalitní stravu. Byl krmen pouze zbytky. Když pro něho Káta přijela, měl v misce nějakou kejdu z brambor. Ale dobře baští, a to je dobré znamení. Namíchala jsem mu Bachovy esence na míru, ty mu hodně pomůžou překonat strach a vyrovnat se s tou změnou.
Můj úkol je nyní mu vrátit zpět důvěru k lidem, a vyléčit jeho zlomenou dušičku. Jeho oči jsou nenávratně poškozeny. Pohled do nich mi fakt rve srdce. Pravé oko mu dnes začalo hodně hnisat. Volala jsem našemu obětavému panu doktorovi Sochorovi. Bude ho muset trošku přispat, aby ho ošetřil. Pořád nevíme, co mu to poškození způsobilo. Něco mu tam museli nastříkat, tohle není samo sebou. Fakt je, že pepřový sprej by takové poškození nezpůsobil, a žíravina by mu oči rozleptala. 
Rád si vyjde do výběhu, a vyhřívá se na sluníčku. Ale převážně odpočívá ve svém pokojíčku.
Pevně věřím, že klid, pocit bezpečí, spánek a dobrá bašta udělá své. 


15.7.

Smutný příběh pejska celoživotně uvázaném na řetězu, s neuvěřitelně poškozeným zrakem. Celý život bez jakékoliv očkování, odčervení a vet. péče. Pouze sám na řetězu u boudy, do které zatékalo. Podle jeho reakcí musel být hodně bitý. Ani po 12 dnech u nás jsem na něj nesměla sáhnout. Okamžitě startoval. A přes to všechno se mi podařilo mu sypat do očí ATB. No, bylo to dramatické, ale poradila jsem si. Na mříž, kterou má v pokojíčku, jsem mu navěsila kousky šunky ve výši jeho očí. A vždy, když si kousek vzal, tak jsem mu prášek nasypala do oka. Jenomže se mu to vůbec nelíbilo, a schoval se. Tak za hodinu druhé oko. Několikrát denně. Ale zatím co zánět v očích ustupoval, najednou došlo ke zhoršení celkového stavu. Přestal přijímat potravu, hlasitě naříkal, a zhoršil se mu dech za příznaku vnitřního dušení se silným chroptěním. Ke zklidnění bylo použito sedativum, které ale nezabralo, a stav se stále zhoršoval. A po konzultaci našeho pana doktora Sochora se Státním veterinárním ústavem byla provedena eutanazie. Laky byl odeslán na patologické vyšetření. Nyní čekáme na výsledky. 
Je mi moc líto, že mu nebylo možno pomoci, a neužil si u nás klid a lásku. Lakymu bylo cca 15 let.
Pořád mi zní v uších ten jeho nářek, bylo to strašné. Musel mít chudinka neskutečné bolesti.