náš nový svěřenec "Charlie"

23. ledna 2022


Dnes jsem přebrala do péče dalšího zbědovaného starouška Charlieho.
Většinou na FB nejsem, ale v pátek jsem ho zapnula a hned na mě vyskočil příspěvek od paní Martiny Harbichové z Jesenické Tlapky z.s. o skoro zmrzlém a vysíleném starouškovi, který byl nalezen v jedné firmě v kolejišti, jak tam odevzdaně ležel. Srdce se mi málem zastavilo, když jsem to četla.
Paní Martina ho vzala k sobě domů, kde ho postupně rozehřívala. Ihned jsem jí volala, že ho vezmu do péče. A Martina se mi právě chystala zavolat.
Jenomže se mezitím našli majitelé, kteří ho z tepla od Martiny vzali „domů“ a tam ho nechali ležet v nějaké promrzlé hospodářské budově, kde ten staroušek byl léta sám, neměl ani boudu a mohl pouze na zahradu. A odtud jim občas utekl.
Charlie je nechtěné dědictví po babičce a ti mladí ho naprosto zanedbávali a nechali to zajít do takového stavu. Ani očkovací průkaz nenašli :-(
A s podivem, okamžitě se ho rychlostí blesku zřekli a podepsali darovací smlouvu. Babička se jistě v hrobě obrací, jak dopadl její pejsek.
Charlie je velmi zanedbaný, hnis mu teče z očí, uši jedna veliká katastrofa. Na zadní nohy se mu těžce staví, je to křehký a zesláblý věchýtek. Zuby jsem ještě neviděla, dost se po mě ohání a chci ho dnes nechat v klidu.
Jenom budu doufat, že nedostane zápal plic. Nyní je v teple v karanténním pokojíčku a po karanténě a veškerých vyšetřeních půjde mezi staroušky do naší Kouzelné chaloupky. A budu si ho hýčkat a rozmazlovat. Vše mu vynahradím.
Děkuji paní Martině za jeho záchranu, a panu Vítězslav Jelen a jeho kamarádovi za převoz z Jeseníku k nám.
A já se dívám na tohoto starouška a myslím na všechny, kterým se pomoci nikdy nedostane, někde umírají nechtění a sami. A s tou představou se mi opravdu těžce žije.
Ale za veškerou krutost vůči všem zvířecím bytostem budou lidé těžce pykat. Dostanou, co si zaslouží. A to mi věřte!
Průběžně o Charlinkovi budu podávat info.
Držte mu prosím, palce i tlapky, ať to zvládne.
 


24.1.


Dnes tu byl na pravidelné kontrole mých staroušků náš pan doktor Sochor. Provedl mu vstupní prohlídku a není to moc dobré. Srdíčko mu špatně pracuje, je velmi zesláblý, tělíčko vyhublé, bez svalů. Na ošetření jsme mu museli dát košík, hodně se chudáček oháněl, nevěděl, co se s ním bude dít. Velmi se bojí každého doteku. Teplotu nemá, plíce má čisté. Pan doktor mu vyčistil uši, no opravdu katastrofa, museli jsme mu vystříhat chlupy, aby se dostal dovnitř a vyčistil ty ztvrdlé nánosy, a má ušní svrab. Spodní zuby mu chybí, ty horní budou potřebovat ošetření. Vyčistil mu hnisavé oči, trpí šedým zákalem, vypadá to, že je slepý. A rozhodně je hluchý. Když ho vynesu ven vyčůrat, tak jenom skrčeně stojí, krok neudělá. Tak nedokážu posoudit, jestli je úplně slepý, nebo bude vidět alespoň nějaké obrysy. Ale je dobré, že baští a pije. Dávám mu menší dávky několikrát denně. Ještě nás budou čekat další vyšetření, RTG a rozbor krve. Ale nyní v tomto stavu ho není možné nikam vozit.
Srdce mě při pohledu na něj bolí. Tohle je opravdu obrovské zanedbání péče o starého psa.
A já se modlím a prosím tam nahoru, aby to staroušek přežil. Ale věřím, že postupně bude nabírat sílu, je v teple a klidu ve svém karanténním pokojíčku, a ještě se tady s kamarády bude procházet po zahradě a půjde na špacír na louku. Uděláme pro něj vše.


27.1.


Charlinek je stále uzavřený do sebe a odmítá se mnou komunikovat. Leží ve svém pelíšku, ven vyčůrat i zpátky dovnitř ho musím nosit v náručí. Jakýkoliv tělesný kontakt mu vadí, i při pohlazení se schoulí a krčí se. Ale skvělé je, že dobře baští a pije, a spánkem nabírá tolik potřebnou sílu. Už po zahradě ujde pár krůčků, a dnes jsem měla obrovskou radost, neboť se zájmem četl vzkazy, které tam nechali naši ostatní chlupáčci. A to je veliký pokrok :-) A určitě není úplně slepý, obrysy vidí a do ničeho nevráží.
Zítra zase přijede náš pan doktor Sochor, stále pokračujeme v léčbě jeho naprosto shnilých uší a hnisavých očí. Uvidíme, jak mu bude po neděli, čekají nás další vyšetření.
 


1.2.


Tak můj nový staroušek Charlie má za sebou všechna vyšetření u naší paní doktorky Veroniky Křížové.
Jeho zdr. stav odpovídá věku, je mu cca 13 let. Má stařecké změny, spondylózu a oboustranný šelest na srdci. Krevní testy prokázaly mírné zvýšení jaterních a ledvinových enzymů.
Paní doktorka mi ho i pomohla trochu ostříhat, byl hodně zdredovaný. Uši stále ještě nemá zhojené.
Ale Charlinek stále nekomunikuje, při pohlazení se skrčí, je schoulený ve svém pelíšku a ven i dovnitř ho musím donést. Dávám mu Bachovky a homeopatika, ale zatím bez výsledku.
Ale dám mu času, kolik bude potřebovat.
Tak snad se brzo umoudří a bude si tu užívat svůj podzim života.
 


3.2.

Mého nového starouška Charlinka už jsem přestěhovala z karanténního pokojíčku mezi pejsky do naší Kouzelné chaloupky. Má svojí ohrádku vedle maličké Melinky. Nejhorší je, že stále se mnou nekomunikuje a ani ho nezajímají ostatní pejsci. Je inkontinentní, i když ho nosím několikrát ven vyčůrat, tak přesto to neudrží a vyčůrá se do pelíšku. Ale pevně věřím, že společnost ostatních ho probere z té letargie. Staroušci mají ohrádky kvůli jejich bezpečnosti, mám tady pejsky, kteří se s ostatními nesnesou.


10.2.


Trpělivost růže přináší.
Můj další nový staroušek Charlie už začal po necelých třech týdnech pobytu u mě se mnou alespoň trochu komunikovat. Ještě včera byl zalezlý ve svém pelíšku v naší Kouzelné chaloupce, který nehodlal opustit. Ven i dovnitř jsem ho musela nosit.
A dnes se stal ten zázrak a já tančím radostí :-)
Charlinek sám vyšel ven na zahradu. Sice se pořád před mojí rukou, která ho chce pohladit krčí, ale toto je veliký úspěch. Dnes si i štěkl, že chce ven a byli jsme na první krátké procházce :-)
Nevím, čím si tento staroušek musel projít, ale dle jeho reakcí to nebylo nic hezkého.
Tak si postupně buduji jeho důvěru a věřím, že na to zlé brzy zapomene, a i on tady bude šťastný a spokojený.
 


25.2.

Můj staroušek Charlie je tu už měsíc a konečně začal komunikovat. Hlavně ho už nemusím nosit v náručí, už jde ven i dovnitř naší Kouzelné chaloupky sám. Ale mazlení či hlazení nevyhledává. Je spokojený, že má svůj klid, teplo a dobrou baštu. Když ho hladím, tak už neucukne, ale cítím v něm stále napětí. Věřím, že časem pochopí, že pohlazení není špatné. Ostatních pejsků si vůbec nevšímá, ani na ně nereaguje. Stále přemýšlím nad tím, co vše se mu muselo stát. Ale je to poctivý strávník, mističku vymete hned. A miluje lipánky, které kupuji pro všechny po kartonech, jednou za čas si šmáknou všichni :-)


29.3.

Charlinek má hodně zvětšenou prostatu s obrovskou cystou a v oblasti hrudní páteře má srůsty. A to se projevuje na jeho padání a vystřelování zadní nohy. No, ale opět začnu s rehabilitací, aby se mu trošku ulevilo.