Naše nová bábinka Drákulka

11. únor 2019

Dnes jsem přebrala do péče další stařičkou fenečku. Z útulku Jimlín mě požádali, abych jí vzala do péče, je na tom zdravotně velmi špatně. Našli ji vyhozenou, v naprosto zoufalém stavu. Moc jim děkuji za péči, kterou jí poskytli.
Opis lékařské zprávy:
„fena, křížence kokršpaněla hnědé barvy, věk 12-14let, bez označení čipem či tetováním, "Drákulka"
váha 9,15 kg.
Fenka vykazovala při příjmu projevy značného zanedbání- zplstnatělá srst na končetinách, uších a břiše, zdredovatělá srst, pokrytá bahnem.
Výrazně přerostlé drápy, které se točí a mutilují tlapky a prsty, tyto i krvácí
Výrazná odonontolitiasis, paradentosis, osteomyelitis čelistí,
provedeno ostříhání a oholení srsti, ostříhání drápů, odběr krve a ošetření zubů
vzhledem k výrazné paradentoze nutná extrakce velkého množství zubů, provedena sutura části alveolů PGA č. 3.“
Dle dalšího zjištění má fenka špatný zrak, sluch a čich. Citlivost v dutině břišní.
A tak už je bábinka u nás v teple a já se pustím do práce.
Po příjezdu k nám se nabaštila, musí mít pouze měkkou stravu, má sešité dásně. Ale je hodně vystrašená, bojí se všech doteků. Zatím jsem jí ošetřila oči, pravé oko má hodně špatné, tekl jí z něj hnis. Pak se pomalinku prošla po zahradě, a po dlouhé cestě usnula ve svém teplém pokojíčku, ještě zabalená v dece. Srdce mě bolí nad tím zoufalým uzlíčkem neštěstí.
A denně prosím za to, aby už to neskutečné utrpení všech zvířat skončilo. 
V útulku dostala jméno Drákulka.
Budu Vás průběžně informovat o jejím stavu.


12.2.

Drákulka si tady už pomalu začíná zvykat. Je sice pořád ustrašená, ale po zahradě už se pomalinku začíná procházet a čte naše noviny. Venku je jí zima, tak má teplé svetříky, které má i na noc, i když má v pokojíčku teplo. Pořád je hodně studená, termoregulace ještě nepracuje, jak má. A ráda spí zachumlaná v teplé dece. Ale co je hlavní, dobře baští. Uvařila jsem jí krůtí prsa úplně do měkka, do toho paštiku a to si pochutnává. Sní misku a pak nad prázdnou stojí a ještě čeká, tak dostane nášup. Krmím jí 3 x denně. Ale jí hodně pomalu, má sešité dásně a tak je velmi opatrná, asi jí to pořád bolí. Má špatné oči, pravé má úplně zalité krví, a stále je na světle mhouří. Vypadá to, že musela být dlouhodobě zavřená v tmavém prostředí. Tak jí je čistím a kapu léčivými kapkami. Velmi nejistě našlapuje, protože pacinky jí ještě bolí z těch zkroucených drápů, které jí packy rozedíraly do krve. 
Tlapky i lézi mezi očima jí mažu konopnou mastí. Pak jsem jí vzala do náručí, a vzala jí do naší chaloupky. Dokonce zvládla i seznámení s ostatními staroušky. Jeníček je z ní úplně nadšený. I naše ředitelka Borinka jí vzala na milost. Mařenka si jí očichala, dala pusinku a šla si lehnout do svého pelíšku pod stůl. Hned jsem jí začala dělat lehoučké masáže pro uvolnění stresu, cítím, jak se mi pod rukama uvolňuje a pak usne na gauči jako miminko. 
Ta naše chaloupka je opravdu zázračná. 
Tak si tu žijeme jako v pohádce.
Máme Kouzelnou chaloupku v lese, Jeníčka a Mařenku, a teď k nám přijela Drákulka, máme i Ježibabu  :-) A samozřejmě spoustu dalších pejsků,i když nemají pohádkové jméno.
Snažím se tu vytvořit klidné místo, oprostit se od těch hrůz, co se na tomto světě dějí. Utéct z toho pekla, co je nyní na zemi. Chci tu mít láskyplné místo alespoň pro těch pár vyvolených pejsků, kterým můžu pomoci. Když se s těmi dědoušky mazlím, myslím na ty ubožáčky, co umírají ve strašných bolestech kvůli krutosti lidí. Já už si opravdu zoufám nad tím neskutečným utrpením všech zvířat i těch hospodářských, a pořád čekám, že se lidstvo ještě vzpamatuje a prozří. Jestli ne, tak to bude náš konec. Tohle vše je totiž už dávno za hranou!

Romain Rolland francouzský autor 1866 – 1944
„Krutost ke zvířatům a lhostejnost k jejich utrpení je nejhorší hřích člověka. To je základ lidské zkaženosti. Nikdy jsem nedokázal myslet na tato miliony trpěná a snášená muka, aniž by mě to nestísňovalo. Když je člověk původcem tolikého utrpení, jaké má právo si stěžovat, když se sám souží?“

Mnohokrát děkuji Útulek Jimlín za špičkovou péči o tuto zuboženou bábinku a za převoz k nám paní Šárka Ondryášová s manželem.

Mějte krásné dny bez utrpení.
Iva


17.2.

Drákulka v pátek málo baštila a byla hodně unavená. Měla náběh na zápal plic. Pan doktor Sochor jí dal ATB, velmi se jí ulevilo, a dnes už byla v pohodě a zase snědla plné mističky. Uvařila jsem jí hovězí úplně do měkka, zalité vývarem a to si pošmákla. Je pořád hodně oslabená, ale pomalu nabírá sílu a procházky po zahradě naprosto zbožňuje. Na přední levé pacině má veliký prošlap z těch dlouhých drápů. Packy jí pořád mažu, myslím, že jí stále bolí. Oči už se jí krásně vyčistily a už je tolik na světle nemhouří. Stále se bojí doteků, od cizích na sebe sáhnout nedá. Každý den jí dělám lehounkou masáž, aby si na doteky zvykala, a to se vždy uvolní a usne. Tak věřím, že si to tady bude s námi tato bábinka ještě dlouho užívat.


23.2.

Moje maličká Drákulka ♥️
Drákulku jsem přebrala z Útulek Jimlín.
Tuhle malou psí bábinku nalezli na ulici v katastrofálním stavu. Byla celá zadredovaná, špinavá, krvácející drápy 5 cm dlouhé, zánět dutin, dásní a očí. Dle vyjádření útulku to s ní nevypadalo dobře, měla bolesti a celé dny jenom ležela. Až po několika dnech byla schopná trošku chodit. V útulku jí poskytli veškerou veterinární léčbu a špičkovou péči.
Pak byla převezena k nám. 
Už se zdálo, že u si u nás bude užívat spokojeného stáří, milovala špacíry, mističku vždy snědla a dostávala nášup. Užívala si masáží, mazlení a lásku. Rychle si našla nové kamarády.
A pak to přišlo. Přestala baštit a nebylo jí dobře. Pan doktor Sochor nasadil léčbu, po které začínalo malé zlepšení. Krmila jsem jí z ruky, vždy trošku snědla. Ale najednou přestala čůrat. Pan doktor nás ihned poslal na kapačky. Paní doktorka Veronika Krepsová jí udělala RTG, nabrala krev a dala nám domů kapačku. Když jsem večer volala na výsledky, tak se mi podlomila kolena. Hodnoty byly neuvěřitelně špatné, došlo k selhání ledvin. Paní doktorka mi vysvětlila, že nepomůže ani hospitalizace na klinice, hodnoty jsou příliš vysoké a neslučitelné se životem. Drákulce bylo hodně špatně a zvracela.
A tak k nám přijela, aby Drákulce zkrátila utrpení a pustila jí za Duhový most.
Držela jsem jí v náručí, odešla s pocitem, že byla alespoň chvilku milovaná ♥️

Pláču, nejde to zastavit. Rve mi to srdce. Proč, když už si mohla užívat lásku, teplo a dobrou baštu? Po tom, v jaké hrůze žila, čím si chudinka prošla. Je mi to tak strašně líto. Drákulka byla tak hodná, naprosto vděčná za všechno. Byla tak maličká a bezbranná, já jsem jí hýčkala, chovala jako miminko a ona se ke mě vždy přitiskla a byla šťastná.
V tomto našem světe znala jenom bolest a utrpení. Ale už jí nic nebolí a tam nahoře si běhá s kamarády a je šťastná…
Moje maličká holčičko, nikdy na Tebe nezapomenu….♥️♥️♥️
Iva