Nový svěřenec Frankie

04. duben 2019

Než si přečtete tento smutný příběh,
musím z celého srdce poděkovat organizaci Psí život a Barča Hošková z ForDogs z.s. za neuvěřitelnou a špičkovou péči.
Kopíruji vyjádření od Psí život:
„Frankiemu je 7-8 let a Psí život ho přijal do péče 25.9.2018. Frankie pochází od seniorky, u které žil na dvorku rodinného domu. Dostal se k ní poté, co omrzel dvojici mladých lidí, kteří ho zde odložili. Seniorka se ale o psa očividně nezvládala postarat. K nám se Frankie dostal až po hospitalizaci seniorky v nemocnici a pak v léčebně dlouhodobě nemocných…
Frankie byl v katastrofálně zanedbaném stavu. Měl zadredovanou srst, obrovský zánět v uších, očích a zánět kůže na obličeji. Při kastraci se zjistilo, že má i extrémně bolestivý zánět obou nadvarlat. Není tedy divu, že se Frankie celkově projevoval agresivně a nenechal na sebe od nikoho sáhnout. Při odchytu jsme tak museli použít uspávací foukačku, díky které bylo možné psa z dálky uspat narkotizační "střelou". Na veterinu jsme ho tam vezli už přispaného. Na veterině byl v narkóze ostříhán, krevní testy byly jak zázrakem naprosto v pořádku a pak začalo léčení, které v určité míře pokračuje do teď, ale ušli jsme už velký kus cesty.
Frankie nemohl jít kvůli zdravotnímu stavu a kvůli chování do běžné dočasky a tak se ho ujala Bára z organizace For Dogs. Ta si ho během pouhých 5 minut dokázala získat a ještě ten večer jí Frankie dával pusinky.  :-) Frankie není žádný agresor, jen prostě ubohý pes, kterého muselo všechno fyzicky strašně bolet… 
Koncem října pak došlo k nečekané události - Frankie znenadání ochrnul na zadní nohy a to na první pohled bez jakékoli zřejmé příčiny. Nikde nelítal, nikde nespadl, nestalo se absolutně nic, co by mohlo ochrnutí zapříčinit. Frankie byl doma, v jednu hodinu odpoledne ještě normálně chodil a v půl druhé se na nohy nemohl postavit. Nicméně Bára okamžitě vyrazila na veterinu, kde byl pejsek obratem vyšetřen ortopedem-neurologem MVDr. Duchkem z pražského Vetcentra. Frankiemu bylo v anestezii hned provedeno CT vyšetření, kde se ukázalo, že jeho páteř je bohužel v dezolátním stavu a problém je skoro u každého obratle a každé meziobratlové ploténky. V jednom místě byla zřetelná právě prasklá ploténka, která výrazně tlačila na míchu. 
Už ve tři hodiny odpoledne byl Frankie na sále. V místě byl kvůli prasknutí ploténky veliký hematom, který bohužel zasahoval i do míchy. I když se operace zdařila, prognóza byla nejistá – poškození míchy bylo velké. Zkoušeli jsme s Frankiem cvičit a rehabilitovat pod odborným vedením, ale bohužel neúspěšně – nepodařilo se nám ho znovu rozchodit. Nyní je tedy ve výrobě vozíček, který dostane a bude si drandit. Frankie neovládá kvůli ochrnutí vyměšování a je potřeba ho vymačkávat tak 4x-5x za den (přes noc není potřeba)“
konec kopie.
Barča jde na vážnou operaci, tak mě požádali o pomoc.
A tak jsem včera Frankiho přebrala do péče.
Frankie ale tu změnu prostředí těžce nese, celý se třese a pláče. 
Dostala jsem veškeré lékařské zprávy, ale jeho stav vůbec není dobrý. Opakované výsledky krve ukazují špatné hodnoty důležitých orgánů.
Je vidět, že ho očí i rozleptaný čumáček strašně bolí. Při ošetřování očí, z kterých mu teče hnis, do krve rozleptaného čumáku i bolavých uší po mě zle vyjíždí, musí mít límec, který mu ale rozdírá kůži, kterou má tenkou jako papír. Po celém těle má zarudlé fleky.
Je na něj neskutečně žalostný pohled. To ochrnutí ho určitě nebolí, ale to živé maso na čumáčku a zhnisané oči a uši nevypadají dobře.
Frankie byl na vyšetření na několika klinikách, ale léčba zatím nepomohla.
A tak budeme bojovat.
Zítra přijede náš pan doktor Sochor a bude se řešit další postup léčby.
Průběžně budu o Frankim podávat info.
Iva


7.4.

Frankie ze začátku hodně smutnil, nějak se nemohl smířit s novým domovem, nevěděl, kde se ocitl. Půl roku byl v dočasce u paní Barča Hošková, která jde na vážnou operaci, a neměl by se o něj kdo starat.
Pomaličku si tady začíná zvykat, a už přestává být tak vystrašený. Není to legrace, protože ho musím několikrát denně mechanicky vyčůrávat a 3x denně kapat a čistit oči, a od výtoku z očí rozleptaný čumáček. Do uší mu kapu léčivý roztok. Je jasné, že k těm všem změnám je tohle taky dost nepříjemné. Takže se při ošetřováním zatím po mě pořád ohání, tak musí mít límec. Ten zároveň slouží jako ochrana, aby si packami nerozdíral čumák, který ho svědí, a asi i oči ho bolí. Má bolavé přední packy, které hodně zatěžuje, tak mu je mažu Alpou a masíruji chladivou mastí. Dělá mu to vyloženě dobře. To drží jak beránek. Vždy mi ho ale při ošetření musí někdo držet. Když tu není naše Petra, tak musím někomu z kamarádů zavolat. 
Už si pěkně drandí na vozíku, jsem šťastná, že dálnice, kterou jsem pro něj nechala vybudovat, je účelná, dobře se mu po ní jezdí. Dokonce už jsme vyrazili i na louku, kde jezdí jako Schumacher a je spokojený, že nemusí jenom ležet. S našimi dědoušky bude určitě vycházet dobře, i když je zatím k němu nepouštím, aby se nepolekal. Ti naši staroušci jsou milovníci všeho živého, tak aby na něj nebyli z tou láskou moc hr. A tak je zatím s námi v chaloupce nebo na zahradě v ohrádce, aby nebyl sám a pěkně sleduje celé dění. 


28.4.

Ptáte se co Frankie? Tak mám ty nejkrásnější zprávy. Mě naprosto zbožňuje, nemůžu se od něj pomalu hnout. A když se za chviličku za ním vrátím, tak úplně blázní radostí. Miluje návštěvy, každého vítá jako svého starého kámoše a sleduje veškeré dění, naprosto nic mu neunikne. Zadní nohy mu ovazuji, aby si je nesedřel, když je venku v trávě. To tam po předních lítá jak torpédo. Na vozíku je denně a to si z vesela drandí. A tak to vypadá, že budeme mít dalšího ředitele  :-) Paní doktorka Krepsová mu udělala sono jater a vše vypadá nadějně. I když jaterní testy nejsou moc dobré. Tak má dietku a snad se to časem zlepší. Bohužel, límec zatím mít musí. Čumáček se mu krásně hojí a svědí ho. To by si packami rozedřel do krve. A úplně nejlepší zpráva na konec. Už se sám snaží stoupnout na zadní nožičky. Sice se dlouho neudrží, ale je vidět snaha. Má svalstvo naprosto ochablé a nohy se mu úplně kříží. Dělám mu intenzivní rehabilitaci-masáže, cvičení, elektropunkturu a magnetoterapii. Tak uvidíme, jak se to bude dále vyvíjet. Naděje přeci umírá poslední.
Frankie je u nás naprosto šťastný a spokojený, vyzařuje z něho klid, vyrovnanost a láska. A taky poslal pozdrav do nemocnice Barča Hošková, která se o něj starala půl roku, a nyní je po vážné operaci. A vzkazuje jí, že se o něj nemusí bát a přeje brzké uzdravení ❤️


5.5.

Z Frenkieho mám obrovskou radost :-) Čumáček i oči se mu krásně hojí. Ale hlavně už sám chviličku vydrží stát a i při jídle stojí  :-) Sice se mu nohy pořád různě kříží, ale musím mu co nejvíce posílit svaly, které má ochablé. Denně s ním cvičím a ob den mu provádím elektropunkturu, to se mu sice moc nelíbí, jsou místa, kde ho to hodně bolí, ale musí vydržet. Ozvala se mi paní, že by Frankiemu chtěla koupit vozíček ze 3D tiskárny, který je hodně lehoučký. Když jsem se dívala na fotky, tak by mu mohl vozíček sloužit i k rehabilitaci. Už jsem udělala objednávku. A paní Daně moc děkuji.


16.6.

 Při histologickém vyšetření mu bylo zjištěno nevyléčitelné autoimunitní onemocnění Kutánní lupuserythematosus (CLE ) a paní doktorka mu nasadila kortikoidy na lokální potírání kůže a Ciclosporinové kapky do očí. Nyní budeme ještě pár dnů čekat, jaký bude posun a podle výsledků připraví další léčbu. Nejhorší je, že musí mít stále ten pitomý límec. Jakmile mu ho sundám, okamžitě se packami začne drbat a z kůže mu hned teče krev. Ale pevně věřím, že léčba zabere a budu mu ho moci natrvalo sundat.
A představte si, Frankiho jsem jmenovala vrchním velitelem naší ochranky  :-)
To bylo tak.
Když někdo zazvoní, tak všichni staroušci v čele s ředitelkou Borinkou letí k bráně, poslední dobíhá ředitel Jeníček, a všichni poctivě hlídají. Ale Frankie bez vozíku po cestě nemůže, aby si neodřel zadní nohy, to už se naučil. V pátek před křtem se tady zastavil na návštěvě pan Petr Nouzovský se Šedulinkou. No, to jste ještě neviděli, co ochrnutý pes dokáže. Šedulinka si pobíhala po zahradě a Frankie vylezl s chaloupky, kde spal v chládku, a najednou zbystřil. Uviděl vetřelce na své zahradě. A to bylo něco, doslova úprkem za ní letěl, šikulka pěkně po trávě, aby se neodřel, a s hurónským povykem jí chtěl ze zahrady vyhnat. Cizí psi tu přeci nemají co dělat. Běžela jsem za ním, abych ho zastavila a uklidnila. Takhle naštvaného jsem ho ještě neviděla. Šedulinka se nechala slyšet, že nechápe, proč jí chce vyhnat, když je tady jenom na návštěvě a rozhodně nemá v úmyslu tady zůstat  :-) Ale pak se uklidnil a už jí nechal na pokoji. Ale museli jsme se smát, jaký je to hlídač, zkrátka mu nic neunikne. A tak si velitelský post rozhodně zaslouží  :-)


18.8.

Frankie je pořád stejný lenoch. On prostě vůbec nechce spolupracovat při cvičení a rehabilitaci. Jen vidí vozík, tak mizí jak pára na hrncem. Ale když už v tom vozíku sedí, tak jede. Ale není to jen tak. Zadarmo neudělá ani krok. Až když si vezmu něco dobrého, tak za mnou tedy laskavě jede  :-) Dříve měl snahu chvíli stát, teď už nechce. Samozřejmě tu rehabilitaci nevzdávám, pořád mu provádím elektropunkturu a magnetoterapii, ale pokud nebude sám chtít, tak to prostě nepůjde. Čumáček se mu krásně po léčbě hojí a už mu trošku začínají růst chloupky  :-) Frankie je radostný a šťastný kluk, který s obrovskou radostí vítá každou návštěvu a spokojenost z něho jen sálá  :-)