Nový svěřenec Kája

13. srpen 2019

Byla jsem požádaná o pomoc s umístěním NO Káji od spolku Projekt HOPE z.s.PRAHA. Jedná se o NO, který byl nalezen nechodící v obci Bubovice před čtyřmi měsíci. Paní starostka se domluvila s tímto sdružením o přijetí do péče, aby nemusel do útulku Bouchalka. Majitel se nedohledal. Kája podstoupil všechna možná vyšetření, CT a magnetickou rezonanci. Lékaři došli k závěru, že má degenerativní myelopatii. A to je ta nejhorší možná diagnóza. Paní Jana nemá podmínky pro péči o takto postiženého pejska, tak mě požádala o pomoc s jeho umístěním. A tak ke mně Kája přijel na dožití.
Kája není schopen se sám postavit, ubývá mu svalová hmota, ani vozík mu moc nepomůže. Ale samozřejmě udělám vše, abych mu maximálně pomohla a ulehčila. Kájovi je tak 5-8 let. Ale šance na vyléčení ani na delší a kvalitní život není žádná  :-(
No, a tak už je u nás a rozhodně to vypadá, že se mu tu bude líbit  :-)Průběžně budu podávat info, jak se Kájovi daří, a zajistím mu další nutná vyšetření. 
Více info a videa s Kájou můžete najít na Facebooku spolku.
A teď mě čeká veliký úkol. Začlenit Káju do naší party staroušků. Ale Pan profesor Filípek a velitel ochranky Frankie jsou velcí strážci jejich domova, a ti jen tak do party někoho nepřijmou  :-) Ale myslím, že to bude v pohodě, však oni si dají říct ???? 


18.8.

Kája si tu už pomalu zvyká a začíná se seznamovat s okolím. Bohužel Kája má degenarativní myelopatii. Je to dědičné onemocnění a dochází k nezánětlivému postižení nervového systému – konkrétně míšních nervů (axonů) a jejich obalů. Dochází k úbytku všech svalů a ústupu reflexů až do úplného ochrnutí zadní části trupu a pánevních končetin. Ale já jen tak něco nevzdám. Začala jsem s Kájou cvičit, posilovat svaly s podporou zadních končetin a vozíku. Ale Kája je dost těžký, bude to pro mě veliká dřina, ale pokusím se. Náš pan doktor se radil s odborníky na toto onemocnění, a přivezl granule NC NEUROCARE. Tato dieta pomáhá zlepšovat neurologický stav psů. Dále mu nasadil lék Milgamma N, jako podpůrnou léčbu při onemocnění periferního nervového systému.
Kája je moc hodný k lidem, je vděčný za každé pohlazení. Nejvíce si užívá masáží, to je na vrcholu blaha  :-) Stále se pokouším ho zařadit do party našich staroušků. Ale zatím se to nedaří. Kája na každého vyjíždí. Ale uvědomuji si, že svou nemohoucností se cítí ohrožený. Bude ještě potřebovat čas.

Bohužel Kája má degenarativní myelopatii. Je to dědičné onemocnění a dochází k nezánětlivému postižení nervového systému – konkrétně míšních nervů (axonů) a jejich obalů. Dochází k úbytku všech svalů a ústupu reflexů až do úplného ochrnutí zadní části trupu a pánevních končetin. Toto onemocnění je neléčitelné. Ale nevzdáváme to a bojujeme  :-) Kája má vozíček a může se alespoň trochu proběhnout.


25.8.

V minulých příspěvcích jsem dávala videa s Kájou, co trpní degenerativní myelopatiií. Moc se vám líbilo video s vozíkem. Ale vozíček pro Káju není tak ideální, jak se zdá. Začíná mít problém i s předními končetinami, kdy se mu ramenní klouby začínají vytáčet ven. Při jízdě na vozíku totiž neúměrně zatěžuje předek. A to vůbec není dobré. U Káji dochází k postupnému ochabování svalstva. Už se na zadní nohy nepostaví a táhne zadek za sebou. A nyní hrozí odření celého levého stehna. Nohy se snažím před odřením ochránit návleky, ale i ty si za chvilku strhne, nesnáší něco na sobě.
Za Kájou se dnes přijela podívat paní Jana Projekt HOPE z.s.PRAHA, která ho původně zachránila, a starala se o něho 4 měsíce. Velmi těžce nesla, že je Kája od ní pryč. Ale chtěla pro něho to nejlepší. Hledala pro něho domov na dožití s možností být celý den na zahradě, to paní Jana Kájovi nemohla dopřát, musela ho vozit několikrát denně do parku. U nás měl velikou zahradu a možnost volného pohybu,
Kája měl strašnou radost, když jí viděl, nehnul se od ní. Viděla, jak rychle se Kájův stav zhoršuje, a že mu už moc času nezbývá. Řešily jsem spolu možnost, že si ho vezme zpátky, Ale takový obrat, který nastal, jsme nečekaly. Když se chystala odjet, tak se Kája plazil za ní a bylo rozhodnuto. Tak si ho odvezla zpátky tam, kde byl zvyklý. V tuto chvíli nebylo rozhodující, že nemá zahradu. Tady šlo o to společné pouto. Tak moc jsem oběma rozuměla…
Bylo mi velikou ctí Kájovi 14 dní posloužit a zůstane v mém srdci. Paní Janě přeji hodně sil. Je hodně silných a emotivních příběhů. Tento příběh ale patří mezi ty nejsilnější ❤️❤️❤️