Otřesný případ - krásná Adélka

25. červen 2017

Na akci ve Vestci jsem přebrala od organizace Pes nejvěrnější přítel zuboženou fenečku Adélku. Přátelé milí, já už jsem opravdu dost otrlá z těch mých otřesných případů. Ale když jsem Adélku vedla po tom červeném koberci, plakala jsem jak malá holka. Všichni byli zděšeni. I Honza Drobný, který už hodně zažil, byl zdrcen nad zbědovaností Adélky. Touto cestou musím z celého srdce poděkovat slečně Viktorii Weignerové která měla týden Adélku u sebe, a udělala s ní neskutečný kus práce. Fakt klobouk dolů, před mladičkou holčinou, která dokázala zaopatřit toto zubožené stvořeníčko. Děkuji...
Adélka cestou spinkala. Když jsme dorazily domů, tak se prošla po zahradě, a šla do svého pokojíčku. Ale dost se ochladilo, třásla se zimou, tak jsem jí dala lehký obleček. Hned se nabaštila, a ve svém novém pokojíčku usnula. Tak snad to holčička zvládne. Dle informací je jí 15- 16 let.
Zítra podám o Adélce podrobnější info.


26.6.

Dobrý den. Adélka si tady vede moc dobře. Dobře baští, krmím jí několikrát denně po menších dávkách. Po jídle si vždycky zdřímne, a pak capká po zahradě. Jeví zájem, což je dobré. A velice si užívá mazlení, to se mi schoulí do náruče, a vypadá moc spokojeně. Trošku jsem měla obavy z té změny prostředí, ale ona to vůbec neřeší. Na noc si jí beru k nám domů, abych jí měla pod dozorem. Včera v noci bylo chladno, spala zabalená v dece, a prospala celou noc naprosto v klidu. To její vychrtlé a bolavé tělíčko potřebuje teplo. 
Budu průběžně o jejím stavu podávat info. Čekám na výsledky a lékařskou zprávu.


27.6.

Dobrý den. Dnes se byl na Adélku podívat náš pan doktor Sochor. No, byl zděšen, pejska v takovém stavu ještě neviděl. Ona ve skutečnosti vypadá hůř, než na fotkách. Po kompletní prohlídce odhaduje věk cca 10-12 let, což souhlasí s odhadem paní doktorky na klinice Paprsek. Tam Adélku vyšetřovali, a týden léčili. Pan doktor si myslí, že kdyby bylo Adélce 15 let, že by tuto silnou podvýživu nepřežila. A také se domnívá, že musela být někde dlouhodobě zavřená, má atrofované svaly, a je pořád velice slabá. Dost často při chůzi upadne. Nasadil jí homeopatika na posílení, a proti stařeckým příznakům. Pořád čekáme na lékařské zprávy z kliniky.
Adélka si tu už začíná zvykat, prochází se po zahradě, i se zajde podívat k výběhům na ostatní pejsky. Vypadá to, že by se kámošila. Zatím jsem jí seznámila jenom s Karinkou, která je klidná a hodná. Šedulka už jí také omrkla, ale zatím k ní nikoho nepouštím, aby na ní samou radostí neskočili. Večer si jí vozím domů. V noci k ní několikrát vstávám, a dívám se, jestli dýchá. A přikrývám jí lehkou dekou, tělíčko má v noci studené. 
Adélka si velice užívá mazlení, a v jejích nádherných očích vidím důvěru, a klid. Když se ke mně přitiskne, tak prožívám takový zvláštní pocit štěstí, i přes to zoufalství, když jí člověk vidí.


2.7.

Na Adélce je vidět, jak má převelikou chuť do života. Moc jí chutná vše, co jí připravím. Poctivě baští i všechny přírodní léky. Včera bylo chladno, tak jsem jí v jejím pokojíčku zatopila, a dokonce musela vyfasovat na ven ponožky po Šedulince  :-) Zadní nožičky má pořád hodně studené. Jenomže jsou jí veliké, no, a chodila jak Chaplin, musela jsem se smát, jak v nich špacíruje. Pořád má nízkou teplotu, musím jí zahřívat. Dnes ráno jí nebylo nějak dobře, hned přijel náš obětavý pan doktor Sochor. Srdce i plíce v pořádku, ale má zvětšené uzliny u čelistí, a to jí zlobí, hůře se jí dýchá. Pan doktor jí píchl další ATB, a v poledne už byla dobrá. Za necelý týden už přibrala 0,6 kg, a na ní je každé deko vidět. Adélka je fakt moc hodná a trpělivá, pořád za mnou ťapká, a vychutnává si něco, co dodnes neznala - mazlení. Držme holčičce palce.


10.7.

Dnes musím na Adélku žalovat  :-). Jenom by chtěla lítat po zahradě,všechno prozkoumávat, a žádné odpočívání. Když jí dám spát, tak se zlobí, a huláká, že ležet prostě nechce. No, zkrátka, Adélka dělá obrovské pokroky. Vyfotit jí je nadlidský úkol. Chvíli nepostojí. Její kostřička se pomaličku začíná zaoblovat., každé deko do ni vlévá sílu k životu. Sice to bude trvat ještě dlouho, ale my to zvládneme  :-) Boláky a proleženiny už se jí díky mým mastičkám krásně hoji...
Mám z ní velikou radost.


15.7.

Adélka si dnes užívala lázně. Všechny boláky a otlaky má vyléčené, a nyní mám další úkol. Pomoci, aby jí narostla srst. Začala jsem bahenním zábalem. Potom koupel ve speciálním šamponu, a nakonec balzámy. Veškeré dermatokosmetické léčebné přípravky máme až z Itálie na doporučení paní MVDr Rostislava Fabikova.Je to uznávaná zvířecí dermatoložka., která má kliniku v Praze a Itálii. S paní doktorkou už léta spolupracuji, a výsledky jsou fakt úžasné. Adélka má od ní balzámky speciálně namíchané.
A také Adélka dostala jako sponzorský dar od paní Barbory Morávkové z firmy BEAPHAR přípravky na podporu růstu srsti. Moc děkujeme  :-) 
Tak věřím, že Adélka do zimy bude mít krásnou a zářivou srst.
Po lázeňských procedurách, celá voňavá, usnula  :-)
Adélka dělá pokroky i když pomalé, tak pro mě obrovské. Je to moc hodná, velice vděčná holčička, která si naprosto užívá volnosti, a veškeré péče. Teď je chladno, tak je jí pořád zima, musí být teple oblečená. Prostě termoregulace tomu vychrtlému tělíčku ještě moc nefunguje. Ve svém pokojíčku má nastavenou teplotu na 20 stupňů, a to je pro ni pohodička  :-)
A mám jednu dobrou zprávu. Na základě reportáže na TV Barrandov se ozvali starší manželé, kteří jí chtějí dát domov. Tito lidé pomáhají celý život starším pejskům z útulků, a poskytují jim domov. A taky jsou ochotní počkat,než se Adélka úplně uzdraví.


29.7.

Ahoj všichni,
tak musím začít zprávou, která mě zase zasáhla. Sice Adélka udělala pomyslný krůček dopředu, snaží se sama pít z misky vodu,a tím se zlepšuje její zavodnění, ale nové poznatky nejsou nic moc radostné. Jak trochu přibrala, zvětšily se jí bulky na mléčných žlázách, a jedna vedle uzliny pod tlapkou se dost zvětšuje, a nevypadá dobře. MVDr. Sochor si při tomhle nálezu brumlal „pod vousy“, a to neznačí nic veselého. Po konzultaci s ním jsme nasadili co nejlepší podpůrnou léčbu, a uvidíme. Už jsme si několikrát vyzkoušeli, že se takovéto nemoci mohou projevit, když se pejsek začíná zklidňovat, a má dost potravy. Smutné, ale je to život. I kdyby se stalo cokoliv, budeme z klidným srdcem moci říct, že jsme udělali všechno možné, a rozhodně jsme jí dopřáli krásné,a spokojené chvíle. Ale pevně věřím, že to bude dobré.
Včera jsme ji zkoušeli nechal přelézat přes jednoho pejska, který k nám jezdí na návštěvu, abychom mohli pozorovat její motoriku. Vcelku se jí překážku podařilo zdolat docela dobře, a dokonce si pejska prohlížela a očichávala, jako by psa ještě nikdy neviděla. A byla moc spokojená, a vůbec se nebála. Je ale jasné, že se jí trochu motá hlava. Ještě nevíme zcela jistě proč, ale zdá se, že to možná bude od krční páteře. Uvidíme, i v tomto případě by nastolená léčba měla trochu pomoci. Rozhodla jsem se, že ještě vyzkouším perličkovou koupel na uvolnění svalového napětí, pomáhá na celkové zklidnění, a stimulaci pokožky. Dala jsem jí tam levandulový olejíček. Adélka po koupeli krásně voní:-) Poprvé jsem jí dala méně vody, abych jí moc nevyděsila. Adélka si tu teploučkou lázeň fakt užívala. Budu pokračovat i s dalšími rehabilitačními metodami. Sice pomalu, ale vždy podle momentální nálady pejska, a uvidíme .


13.8.

Adélka se nám mění. Když jí pozoruji, tak vidím, jak se jí rozzářily oči, jako dvě hvězdičky. Jak se ochladilo, tak dobře baští, vždy dostane nášup. A už nejde na pochoďák, už běží " padesátku". Dnes fakt klusala, jak malý koníček. Včera se na ní přijela podívat paní Simča Štěpánková, a také z ní měla velikou radost. Ještě jednou jí chci moc poděkovat za návštěvu. Jak já jsem šťastná, že na světě existují lidé, kteří naprosto zasvětí svůj život pejskům,kteří v životě měli smůlu. Simča a její tým Pes nejvěrnější přítel, je toho naprostým důkazem. Děvčata, fakt děkuji za vše, co pro ty psí stvořeníčka děláte. Adélku jsem přebrala od nich.


16.8.

TAKOVÁ MALÁ MÓDNÍ PŘEHLÍDKA  :-)
Moje maličká modelka Adélka všechny moc zdraví, má se skvěle. Lítá po zahradě, a v poklusu posílá poděkování paní Evě Kadlecové, která jí poslala trička a teplé mikiny  :-) A ještě přidala dva menší oblečky.
Moc děkujeme  :-) Iva


27.8.

Moje levandulová je takový maličký válečný invalida  :-) Po těle se jí vytvořily léze, na které jí přikládám uhlíkové krytí, tzv. mokré hojení. Každých 12 h jí převazuji. Uhlík vstřebá veškerou nekrotickou tkáň. Ale zavázat jí je fakt nadlidský úkol. Adélka prostě chvilku neposedí, a nesnáší nějaká omezení. Tento týden mě trošku zlobí s jídlem, už nevím, co bych jí uvařila. Ale moc jí chutná lipánek, To je opatlaná až za ušima. A já taky. Musím jí pořád krmit z ruky, sama si nic nevezme. No, a když jí koupím šunku, jó, tak tu mi rve z ruky. Adélka je naprosto vděčná bábinka, a naplno si mou veškerou péči užívá. 


3.9.

S Adélkou je to den ode dne složitější. Ráno neměla náladu ani jíst, v poledne, aby asi neurazila, si vzala pár lžiček, a až odpolednímu lipánku dala co proto  :-) I večeři už snědla celou. Přesto, že má v pokojíčku nádherné teploučko, začíná se nekontrolovaně třást. Pořád má teplé oblečky a ponožky, ale třes má přesto třeba půl hodiny. Mám obavu, že se nám trochu zhoršuje její zdravotní stav. Je pravděpodobné, že tohle může mít na svědomí nádorové bujení v jejím tělíčku. Ano, vím, musím být připravená....


14.9.

Mojí maličké Levandulové Adélce dnes vyhasly ty třpytivé hvězdičky v jejich nádherných očích.
Svůj dlouhý boj o život prohrála. Došlo k postupnému vyčerpání, a celkovému selhání organismu.
Adélka byla jako miminko. Nosila jsem jí na rukou, krmila z ruky nebo lžičkou, oblékala jsem jí, aby jí nebyla zima. Neměla žádnou srst. Postupně nabírala sílu, a ze všeho nejvíc milovala ty svoje pochoďáky. To si mašírovala po zahradě, a užívala si volnost, kterou nikdy nezažila. Milovala mazlení se mnou, moc ráda se nosila na rukou, to si opřela pacinky přes mou ruku, a tvářila se velmi důležitě. Adélka byla strašně hodná, trpělivá. Veškerou mou péči přijímala s obrovským vděkem, a láskou. Neuměla pít ani jíst z misky. Pít jsem jí naučila, ale baštu vyžadovala už jenom z ruky.. A tak to zůstalo až do konce. Vyvařovala jsem jí denně. Občas s jídlem zlobila, ale někdy měla krásné dny, a to si dala i nášup.
Když přijela návštěva, tak si vždy postěžovala na to příkoří, které se jí v jejím životě dostalo.
Adélce jsem věnovala veškerou svojí energii, lásku, a udělala jsem pro ní maximum.
A bylo mi velikou ctí, jí posloužit. Odešla velmi milovaná, a alespoň na chvilku poznala lásku, něhu a dobrou baštu. Odešla šťastná, a s vědomím, že nejsou všichni lidé špatní. Do konce jsem byla s ní, a držela jí v náručí.
Moje maličká Levandulová, nikdy nezapomenu….
Příběh Adélky se můžete dočíst na našem webu rafael-ops.cz.

A vždy, když tady odchází starý a nemocný pejsek za duhový most, stane se něco až nadpozemského. Všichni psi, a zvířata i u sousedů, jsou naprosto potichu. Oni ví...