Včera jsem přijala do péče dalšího starouška z Bohumínského útulku. Jmenuje se Alvin.
Alvin byl nalezen, jak se toulal po Bohumíně a do útulku přišel se zraněním přední levé nohy. Původně se předpokládalo, že byl sražen, ale nakonec jde o staré zranění, které původní majitelé neřešili, a Alvin si s nemocnou nohou musel dost vytrpět. Také byly na těle zjištěny stopy po brocích. Pro pejska v tomto stavu nebyl pobyt v útulku ve venkovní kotci dobrý. I když měl v boudě vyhřívací dečku a byl v oblečku, tak to nestačilo a byl tam zavřený úplně sám, ve tmě.
U nás má svoje místečko v naší Kouzelné chaloupce s ostatními staroušky. Jsem ráda, že už prošel karanténou a rovnou mohl mezi ostatní. Zatím je oddělený ve své ohrádce, aby měl klid.
Hned po příjezdu si do svého pelíšku vlezl, nabaštil se a sledoval dění kolem. Pak jsem ho chtěla vzít na vodítku ven vyčůrat a bylo to až dojemné, jak šel jenom ke dveřím a ven nechtěl, hned se vrátil do svého nového pelíšku. Připadlo mi to, že měl strach, aby nemusel odejít. Opravdu se tady okamžitě zabydlel, je sice trochu vyjukaný, ale moc spokojený na svém teplém místečku. Dnes ráno se už šel ven bez problémů na vodítku vyčůrat a zase si spokojeně lehl. Pak si dal hovězí maso a odpočíval. Nyní čekáme z útulku na lékařskou zprávu a RTG snímky, aby naši lékaři zvolili další postup léčby či případnou operaci, a nemusel znova na vyšetření. Nyní potřebuje naprostý klidový režim, aby bolavou pacinku nezatěžoval, velmi těžce se mu chodí. Alvinek je moc milý a vděčný pejsek. Je mu cca 10 let.
Moc děkuji za převoz do Brna pracovníkům Psí útulek Bohumín (okr. Karviná) a tam ho převzali mí přátelé Milan Fifka a Michaela Fifková Dědičová a dovezli mi ho až k nám. Díky.
Budu průběžně podávat o Alvinkovi info.
4.2.
Alvinkovi se včera prudce zhoršil zdr. stav. Ráno při venčení začal padat na předek a nemohl se sám zvednout. Potom apaticky ležel v pelíšku a nechtěl jíst ani pít.
Okamžitě jsme jely na veterinu. Chudák se bránil, musely jsme si s naší Petrou vzít odchytové rukavice a nasadit mu košík, on by nás strachy pokousal. Moc děkuji naší kamarádce Michaela Fifková Dědičová , která mě tam odvezla a pomohla mi s ním.
Naše paní doktorka Veronika Křížová mu udělala komplet prohlídku, sono, RTG a nabrala krev. Výsledky krve bych měla znát dnes večer, pak dopíšu. Aktualizace 18,05 H - hodnoty krve jsou v pořádku. To mi spadl kámen ze srdce a jdu si dát panáka Metaxy.
A na snímcích jsme viděli tu hrůzu. V těle několik broků, má starou zlomeninu prsní kosti, rozdrcený loketní kloub, starou zlomeninu pažní kosti, reakce kosti v podobě osteofytu ( jehličkovych útvaru na kosti) a poškozenou kost zápěstní. Na zadní noze má starou jizvu od nějakého úvazu či svázání končetin. Zuby v katastrofálním stavu.
Nyní ho mám na kapačkách a už jenom čekáme na zázrak. Dnes se stále nemohl postavit. Operace se řešit nebude, tam není šance na spravení té levé přední pacinky. Jsem z toho fakt zdrcená, teď když přišla záchrana, tak nastanou takové komplikace. A tak věřím, že Alvinek zabojuje a ještě si tady užije podzim svého života.
Alvinek si musel projít neuvěřitelným peklem. Ze snímků je jasné, že byl mlácený, kopaný a stříleli po něm. Vůbec nevíme, jestli ho vyhodili nebo se mu podařilo utéct. Byl nalezený v Bohumíně, jak se tam toulal.
6.2.
Ve čtvrtek jsem psala o zhoršení zdr. stavu našeho nového svěřence Alvinka.
Už včera začal trošku jíst, uvařila jsem mu hovězí maso, ale jí pouze z ruky, sám si nevezme. Stále odmítá vodu a tak ho denně zavodňujeme. Podávám mu léky na bolest, lesní med, bachovky na apatii a strach a dostává injekce na posílení organizmu. Horší je, že tím jak je zesláblý, se nedokáže sám postavit a hned padá. Denně ho bereme ven s podpěrou, musí se alespoň trochu hýbat. Hned zítra musím sehnat nějaký postroj nejlépe na celé tělo. Naše Petra ho drží pod zadkem a já pod předkem. Tyto fotky jsem udělala jen pro vaší přestavu o jeho slabosti. Ten obojek je naprosto nevyhovující a škrtí ho, ale nebyl tu nikdo, kdy by nás obě vyfotil, jak ho držíme. Já tady mám vše pouze na větší psy.
Ale stále je na tom psychicky špatně a není divu, po tom pekle, co si prožil. Ale tady je to tak vždycky. Když jsem přijdou ti ubožáčci a dostanou se do pohody, mají teplo a dostatek jídla, tak se uvolní stres a napětí z té hrůzy co zažili, a pak následně vyleze na povrch to, co chudáci drželi v sobě, aby vůbec přežili.
A nyní mě čeká dlouhá cesta. Hned jak nabere trošku síly, tak musím začít s rehabilitací a rozchodit ho. Práce s ním je ztížená tím, že nesnáší jakoukoliv manipulaci, brání se a kouše. Vůbec se mu nedivím po tom strašném kopání, bití a střílení po něm ze vzduchovky. V minulém příspěvku jsou snímky RTG, je to opravdu strašné, má několik starších zlomenin. Ta levá přední končetina je úplně zdevastovaná, tu už nikdy používat nebude a je plný diabol. Má zlomeninu prsní kosti.
No, řeknu vám, že už jsem tady měla opravdu hodně utýraných staroušků, ale tohle je hodně zlé.
Ale já se nikdy nevzdávám a udělám úplně všechno, aby si tady ještě v klidu a bez bolesti užil lásku a pohlazení, které nikdy nepoznal. Chci vidět v jeho utrápených očích tu jiskřičku důvěry, lásky a spokojenosti. A za to mi ta dřina prostě stojí.
A jedno vím jistě, že jestli by měl nadále trpět, tak to nedopustíme.
Držte prosím této utrápené psí bytosti palce i tlapky.
10.2.
Náš malý Alvinek už je na tom zdravotně o něco lépe. Před týdnem se mu zhoršil zdr. stav a nechtěl jíst a pít. Dávala jsem mu kapačky a krmila jsem ho inj.stříkačkou tekutou výživou. Naše paní doktorka Veronika Křížová mu nasadila další léky na srdce a bolest, dávám mu Bachovky na apatii a přípravky od Energy. Včera už se pokusil jíst sám. Zkoušela jsem všechny možné druhy těch nejkvalitnějších konzerv, uvařila hovězí maso, ale snědl jenom trošičku. No, a včera jsem zkusila kuře a to zabralo. Dnes už snědl sám dvě misky zalité vývarem a vodou a udělal krásný bobíček, což jsem byla šťastná. Ale pít zatím sám nechce, vodu mu dávám stříkačkou. A už si vybral svůj druh pamlsků, jen tak něco nechce.
V pondělí jsem mu objednala postroj od MushGO, který dnes dorazil. Zatím měl provizorní, ale ten mu byl veliký. Ale zásadní problém je, že se na přední nohy vůbec nepostaví, okamžitě jde k zemi. V tom postroji visí úplně bezvládně, proto jsme mu musely povolit řemínky, aby ho to tolik netlačilo. Ale postupně si na něj určitě zvykne a bude sloužit k rehabilitaci, se kterou začnu ihned, jak mu bude lépe. Zatím mu dávám magnetoterapii. Ale je s ním potíž, nenechá na sebe sáhnout a okamžitě kouše, což je pochopitelné, po tom, co chudák prožil. Na veškerou manipulaci musíme mít odchytové rukavice nebo mu dát košík. Ale ten ho hodně stresuje. Ale hlavně, že baští a bude nabírat sílu.
19.2.
Tak našemu Alvinkovi to jeho trápení ještě nekončí. Na CT vyšetření se prokázala vyhřezlá plotýnka v krčním obratli a a čeká nás operace. A pak dojíždění nejspíše do Prahy, bude potřebovat rehabilitační vanu a cvičení. A to pro něho moc dobré nebude. Alvinek nesnáší žádnou manipulaci a hned kouše, navíc ty dlouhé cesty, které by musel přetrpět v košíku, mu také nepřidají. Teď má nákrčník, takže se ani sám nenapije a nenají. Jídlo mu dávám lžičkou a vodu stříkačkou. Dnes dostane pro jistotu další kapačku. Nyní už se jenom musíme modlit, aby vše dobře dopadlo a mohl si tu ještě užívat svůj podzim života.
25.2.
Jak jsem psala v minulém příspěvku, Alvinek má vyhřezlou plotýnku v krčním obratli. Dostal léky na bolest a kortikoidy na otok míchy. Denně ho prohřívám elektrickou dečkou a provádím masáže, cvičení končetin a magnetoterapii. Příští středu jsem objednaná na konzultaci k paní Katce Plačkové, která se zabývá rehabilitací psů a budeme spolu řešit další postup rehabilitace. Samozřejmě, že bych se operaci, pokud by to šlo, ráda vyhnula. Pro něho by to byla zase další veliká bolest. Krk má zpevněný límcem, který mu byl veliký a tak jsme ho musely s Petrou upravit, a podařilo se. Už jsem se dívala na vozíčky na přední nohy, vyrábějí se i čtyřkolky.
Ale včera zase přestal jíst. Takže mu opět podávám stříkačkou tekutou výživu.
No, a nyní si nejsem jistá, jestli Alvinek svůj boj nevzdává a nechce se už zbavit všeho utrpení a bolestí, které zažil. My můžeme bojovat dál, ale pokud nebude chtít, tak mu nijak nedokážeme pomoci. Jsem z toho zoufalá a rve mi to srdce. Ale snad je to jenom nějaká slabost a začne znova baštit.
3.3.
Dnes jsem byla s naším Alvinkem na první rehabilitaci u paní Kateřiny Plačkové @centrum fyzioterapie PhysioDOG. Ukázala mi potřebné cviky a 2x denně s ním musím cvičit a příští týden začneme jezdit do Strakonic do rehabilitační vany. No, bude to cesta na dlouhou trať a o operaci vyhřezlé plotýnky na krčním obratli se zatím neuvažuje. Veškerá vyšetření- CT, RTG, rozbory krve, mozkomíšního moku, potřebné léky a výživy už mě zatím stály 30.500 Kč a čeká nás další finančně nákladná rehabilitace. Moc děkuji všem, co nám finančně pomáháte a můžu toto všechno Alvinkovi dopřát.
Je to ale pacholek, vyžaduje krmení pouze z ruky, sám si nevezme. Dávám mu tekutou výživu Vital Trunk lžičkou a občas si dá trošku konzervy GranCarno.
9.3.
Náš Alvinek už tu krizi překonal, prostě jsem mu nedovolila, aby to vzdal. Nechtěl vůbec jíst a pít. Krmila jsem ho několikrát denně tekutou výživou a zavodňovala. Vyprávěla jsem mu, jak tady v létě s ostatními bude řádit na zahradě, bude se koupat v bazénku a užívat si tady krásný čas. A on tomu rozuměl. Ráno a odpoledne s ním 35-40 min rehabilituji, je to dřina, odpoledne je už úplně vyřízený. A moje záda taktéž. Takže až skončím rehabilitaci s Alvinkem, bude asi čekat mě. 2x denně mu dávám na hodinu magnetickou dečku A nese to své ovoce, už s mojí pomocí ujde pár krůčků a na pár vteřin sám vydrží stát. Jsme na dobré cestě, mám z něho obrovskou radost. V pátek ho poprvé vezu do Strakonic do rehabilitační vany.
18.3.
Včera jsem byla podruhé po 14 dnech na rehabilitaci u skvělé fyzioterapeutky paní Katka Plačková s Alvinkem.
Ten napochodoval naprosto suverénně do místnosti, všechno tam prošmejdil a paní Katka ho chválila až do nebes. Naučila mě, jak s Alvinkem pracovat a ta moje dřina s ním se opravdu vyplatila. Pak ho znova speciálními technikami porovnala, a dala mi další cenné rady, jak s ním pokračovat dál. Prozatím už k ní jezdit nemusíme, dostala jsem důvěru, že už to zvládnu sama. Teď mu hodně pomůže rehabilitační vana, vezu ho tam v neděli. Nyní s ním budu pilovat chůzi za pomoci postroje, cvičení ve stoje, posléze chození mezi kužely, aby nabral svalovou hmotu. Musím ale velmi opatrně, aby se ta vyhřezlá plotýnka v krčním obratli nepohnula.
Tímto chci paní Katce moc poděkovat, že i když je velmi vytížená, tak s ním pracovala a naučila mě vše potřebné, aby Alvinek zase začal chodit. Nesmírně si její pomoci vážím.
11.4.
Našemu Alvinkovi i přes veškerou léčbu stále není dobře a zvrací. Z výsledků odběru krve byly zjištěny velmi vysoké hodnoty leukocytů, což svědčí o zánětu. Dále má zvýšené hodnoty jater a ledvin. Odmítá potravu, tak naše paní doktorka Veronika Křížová mu k nám přijela napíchnout kanylu a je nyní na kapačkách, podávám mu stříkačkou tekutou výživu a med. Je chudák úplně bez nálady, slabý a unavený. Nyní musím veškerou rehabilitaci přerušit. Už to vypadalo opravdu nadějně, začal krásně chodit, ale bohužel se stalo toto. Tak věřím, že už je to jeho poslední komplikace a bude zase fit...
16.4.
Můj maličký bojovník Alvinek včera v noci odešel za Duhový most...
Odešel do míst, kde už ho nic netrápí a nebolí. Bohužel došlo k selhání ledvin.
Mé srdce je naprosto roztrhané na kusy. Tak moc jsme spolu bojovali, už jsme byli na dobré cestě, začal po mé rehabilitaci chodit a pomalu zapomínal na ty hrůzy, které prožil. Tento pejsek si v životě opravdu prošel peklem. Měl staré zlomeniny prsní kosti a rozdrcenou a na několikrát zlomenou přední packu od kopání, bití, svazování nožiček drátem ( měl na zadních nohou staré jizvy), byl plný diabolek, a do toho mu ještě vyhřezla krční plotýnka. Všechno jsme zvládli. Už byl v pohodě, pobíhal si po zahradě a měl se k světu.
Ale pak dostal zánět střev. Denně byl na kapačkách, ATB a měl další léky, hlídala jsem ho každý okamžik. Nechtěl jíst, tak jsem mu stříkačkou podávala tekutou výživu. A přišlo malé zlepšení. Věřili jsme, že to zvládne. Ale včera došlo ke selhání ledvin.
Alvinek byl u mě dva půl měsíce. Ale pro něj to byla dlouhá doba. On totiž poznal mojí lásku, poznal láskyplné pohlazení, poznal teplo a bezpečí. A velmi mě miloval, pořád mě očima hledal, jen jsem kousek popošla, tak za mnou hned běžel. A já jsem milovala jeho. Udělala jsem pro něho maximum.
Odešel v mém náručí, věděl, že není sám.
Posílám veliké poděkování naší paní doktorce Veronice Křížové za veškerou péči, kterou mu dala a neváhala v noci přijet, aby mu pomohla bez bolesti odejít.
S Bohem můj maličký hrdino, bylo mi neskutečnou ctí se o Tebe postarat a jsem šťastná, že jsme se poznali. Vím, že se tam nahoře zase sejdeme. Pozdravuj tam všechny moje staroušky. Nikdy na Tebe nezapomenu, zanechal jsi ve mně svojí nesmazatelnou stopu.
Tvoje mamka Iva