Kniha "Příběhy statečných"
je vyprodána, děkuji za podporu a přízeň :-) 

Kniha "Příběhy statečných" je první knihou, která pomáhá všem! Veškerý výtěžek z knihy bude určen na náročné operace psů v útulcích z celé ČR. Vypráví o pravdivých příbězích  týraných psů, kterým jsem měla a mám možnost pomáhat. Budete s nimi prožívat  cestu  za štěstím. Jejich osudy  tak dostávají další rozměr.

Cíl knihy

Má kniha je prvotně a výhradně určena na financování nákladných operací pejsků v registrovaný útulcích v ČR a to skrze náš transparentní účet "Rafael o.p.s. - Ivino otevřené srdce psům". Tak moc bych chtěla pomoci všem pejskům. Díky této aktivitě budu mému snu opět o krok blíž.

Zatím je vytištěno 3.000 kusů knihy a cena knihy je 390 Kč.
Celá částka bude věnována pejskům.

Odkaz na transparentní účet "Ivino otevřené srdce psům" : https://ib.fio.cz/ib/transparent?a=2701499413 

O autorce

Ohlédnutí aneb Jak to všechno začalo
Ohlédnutí aneb Jak to všechno začalo

jmenuji se Iva Volková a narodila jsem se ve Slavičíně. Již při mé mnohaleté úspěšné práci finančního poradce u stavební spořitelny jsem se začala věnovat masážím a rehabilitaci psů s poškozeným pohybovým aparátem. Potřeba pomáhat psům ve mně kolovala neustále. Za 10 let své „psí praxe“ jsem postavila na nohy ochrnuté psy či psy po těžkých operacích. Masážemi jsem dokázala odstranit různé bolesti a otoky na kloubech, čímž jsem zmírnila pro psy mnohdy ubíjející bolesti, a zachránila je před operacemi. Veškeré své znalosti využívám k uzdravení mých čtyřnohých přátel v dočasném domově pro týrané psy RAFAEL o.p.s., který jsem založila, a to pod dohledem veterinárních lékařů.

Nádhernou obálku a obrázek v knize namalovala malířka a herečka paní Iva Hüttnerová.

Psy miluji od dětství. Nemohla jsem nečinně přihlížet utrpení, kterým si někteří pejsci procházejí. Musela jsem začít pomáhat. Během několikaleté práce s týranými psy mě napadla myšlenka vydat knihu s jejich příběhy a tím pomoci dalším, kteří neměli štěstí na milující domov.
— Iva Volková —

Úryvek z knihy

Už od mládí jsem měla silný vztah ke zvířatům a k přírodě. Milovala jsem stromy, lesy, potůčky a rozkvetlé louky. Léta jsme měli kočku Mourinku, kterou jsem zbožňovala. Odjakživa jsem však toužila po pejskovi. Jednou na Štědrý den ráno – bylo mi asi tak devět – můj tatínek někam odjel. Maminka pekla vánoční dobroty a chystala štědrovečerní večeři, zatímco já tatínka nedočkavě vyhlížela. Odpoledne přijel s velikou hnědou aktovkou. Pomaloučku ji otevřel. Na dně jsem spatřila sedět maličké štěňátko, které na mě upřelo svoje kouzelné oči. V mém životě nastal první zlom. Podívala jsem se do těch krásných, ustrašených kukadel … a už napořád jim propadla. Pojmenovala jsem svoji fenku Ťapinka. Pečovala jsem o ni, nechávala ji spát u sebe v posteli, dávala jí lásku. A na oplátku jsem začala poznávat hloubku lásky psí.

Postupně jsem měla pejsků několik. Touhu pomáhat těm nejbezmocnějším z nich jsem v sobě objevila před sedmnácti lety, když jsme si s druhým manželem pořídili Nera, štěně německého ovčáka. Jako tříletý nešťastně uklouzl na namrzlé zemi a poškodil si páteř. Padl na zadek a nemohl se zvednout. Okamžitě jsme ho vezli k veterináři. Prognóza byla špatná: musí do Brna k operaci. Vyrazili jsme, sněžilo, cesta byla velice náročná. Po příjezdu mu pan doktor dal narkózu, zrentgenoval páteř a zjistil, že poškození není tak veliké, aby musel podstoupit operaci. Porušený byl jen jeden nerv v blízkosti páteře. Pan doktor tvrdil, že by Nerovi mohla pomoci několikatýdenní rehabilitace a naprostý klidový režim. Potom mi ukázal, jak s pejskem pracovat, a já se do toho po návratu domů pustila.