Můj maličký bojovník Alvinek včera v noci odešel za Duhový most. Odešel do míst, kde už ho nic netrápí a nebolí. Bohužel došlo k selhání ledvin.
Mé srdce je naprosto roztrhané na kusy. Tak moc jsme spolu bojovali, už jsme byli na dobré cestě, začal po mé rehabilitaci chodit a pomalu zapomínal na ty hrůzy, které prožil. Tento pejsek si v životě opravdu prošel peklem. Měl staré zlomeniny prsní kosti a rozdrcenou a na několikrát zlomenou přední packu od kopání, bití, svazování nožiček drátem ( měl na zadních nohou staré jizvy), byl plný diabolek, a do toho mu ještě vyhřezla krční plotýnka. Všechno jsme zvládli. Už byl v pohodě, pobíhal si po zahradě a měl se k světu.
Ale pak dostal zánět střev. Denně byl na kapačkách, ATB a měl další léky, hlídala jsem ho každý okamžik. Nechtěl jíst, tak jsem mu stříkačkou podávala tekutou výživu. A přišlo malé zlepšení. Věřili jsme, že to zvládne. Ale včera došlo ke selhání ledvin.
Alvinek byl u mě dva půl měsíce. Ale pro něj to byla dlouhá doba. On totiž poznal mojí lásku, poznal láskyplné pohlazení, poznal teplo a bezpečí. A velmi mě miloval, pořád mě očima hledal, jen jsem kousek popošla, tak za mnou hned běžel. A já jsem milovala jeho. Udělala jsem pro něho maximum.
Odešel v mém náručí, věděl, že není sám.
Posílám veliké poděkování naší paní doktorce Veronice Křížové za veškerou péči, kterou mu dala a neváhala v noci přijet, aby mu pomohla bez bolesti odejít.
S Bohem můj maličký hrdino, bylo mi neskutečnou ctí se o Tebe postarat a jsem šťastná, že jsme se poznali. Vím, že se tam nahoře zase sejdeme. Pozdravuj tam všechny moje staroušky. Nikdy na Tebe nezapomenu, zanechal jsi ve mně svojí nesmazatelnou stopu.
Tvoje mamka Iva