Včera jsem přebrala do péče dalšího starouška Danečka.
Daník je převzatý z jiného útulkového zařízení, kam ho před 4 lety přivedl majitel, že prý pokousal celou rodinu. Daníkovi bylo tehdy 8 a půl roku a celou dobu prý byl v pohodě, až nyní je měl všechny pokousat. Spíše se ho chtěli zbavit z nějakého důvodu. Kdoví, co mu všechno dělali. V útulku, ve kterém do této doby byl, s ním bylo zacházeno jako s agresorem a celou dobu čtyř let pobytu byl zavřený v malém kotci, někdy měl štěstí, že byl puštěn na 5 min se proběhnout. V kotci se musel prát o jídlo s potkany, kterých tam bylo požehnaně. Byl zavřený v maličkém kotci s malou boudou a do té boudy se nevešel. Tak spal i v mrazech na podlaze. Jelikož za celou dobu nikdo neprojevil o Daníka zájem, a s takovou nálepkou jakou byl prezentován, ani není divu, tak majitelé útulku uvažovali, že bude lepší, když už začíná mít zdravotní potíže, ho uspat. Naštěstí nebyl jeho osud lhostejný pár lidem a přivezli ho k nám do Rafaela a od začátku je vidět, že pes není žádný agresor, ale milý staroušek, který je šťastný, že o něho někdo pečuje, a užívá si volnosti a dobré bašty.
Myslel, že už je jeho osudem zemřít za mříží hrozného útulku.
Moc děkuji za jeho záchranu.
Průběžně budu o Danečkovi podávat info.
Iva
23.9.
Nový dědulka Daneček si tady zvykl, a ta proměna za pár dní je neuvěřitelná. Je z něj šťastný pes, který si užívá veškeré volnosti a raduje se z procházek. Je vděčný za každé pohlazení a vlídné slovo. Ze začátku se zdálo, že je hluchý, ale slyší dobře. Jenom k němu přijdu s dobrůtkami a řeknu sedni, tak si sedne. Ze začátku nechtěl, ale už si dá říct. Umí i lehni. Dle očkovacího průkazu mu bude v lednu 14 let.
23.9.
Dědulka Daneček si začíná hrát s míčky. Moje nová a milá pomocnice paní Petra Petrušák Stupková Bryol si s ním vyhraje :-) Je to skvělý pejsek, o agresivitě nemůže být ani řeč. Miluje procházky a lítání po zahradě a užívá si volnosti.
14.10.
Dědoušek Daneček, který byl několik let zavřený v kotci jako agresor, tady úplně omládl a pookřál. Ráno si rád přispí v teplíčku, do té ranní zimy se mu nechce. To se jenom vyčůrá, a hned maže zpátky do tepla. Až když vyleze sluníčko, tak jde milostivě ven obhlédnout svůj terén :-) Je to moc hodný dědulka, který je vděčný za péči i pohlazení. I on si užívá procházek a volnosti.
3.11.
Daneček je tady spokojený. Stal se z něho radostný pes. A jak pěkně dává pacinku, když chce dobrůtku :-) Miluje procházky, poctivě vše prozkoumává. Po procházce hned maže do svého pokojíčku. Rád si přes den totiž zdřímne, a to pěkně hlasitě chrápe. Mám z něj velikou radost.
Z dědulky Rokyho se stal opravdu nádherný, majestátní pes. Jeho černá, vyčesaná srst září na dálku. Má skvělou povahu. Je hodný, milý, přátelský a také velmi radostný. Zbožňuje procházky, které si s chutí užívá. Levé oko se mu už krásně hojí, to pravé má pořád horší, ale už mu alespoň nehnisá. Roky je ovšem rozený provokatér. Jeho nesmírně baví, nejlépe hned po ránu, se procedůrovat kolem výběhů ostatních kluků, a má ohromnou radost, když na něj hulákají. Ale kamarádit s nimi nebude.
21.6.2020
Starouškovi Danečkovi už také docházejí síly. On tak miloval dlouhé špacíry, ale nyní už se chce po chvilce vrátit, aby si mohl odpočinout ve svém pokojíčku. No jo, už je mu 15,5 roku a věk se ošidit prostě nedá. Daník naštěstí už žádné zdravotní potíže nemá a tak si tady v klidu dožívá svůj nelehký život. Teď jak je mokro a všude voda, tak vůbec nechce vylézt ven, jenom se vyčurá a maže do svého pokojíčku.
24.1.21
Náš staroušek Daneček už u nás oslavil troje narozeniny – 14, 15 a 16 let. Dostal dort a jeden jsem připravila i pro ostatní, aby jim to nebylo líto :-)
Už se mu hůře chodí, ale na krátkou procházku si rád vyjde.
6.7.
Můj staroušek Daneček ( 16,5 roku) už má delší dobu zdr.potíže a včera ho postihla silná mozková příhoda. Naše paní doktorka Křížová Veterinární ordinace MVDr. Veroniky Křížové ihned nasadila léčbu. Nyní leží ve svém pokojíčku, kde jsem mu zatemnila a má tam svůj klid a soukromí. Ale bohužel, se smrtí a stářím nelze bojovat. Můžeme ten odchod akorát trošku oddálit, víc nedokážeme. Pomalu přichází jeho čas, já u něho budu až do konce a rozhodně ho trpět nenechám...
A když držím při odchodu za Duhový most v náručí ty staroušky, co celý život trpěli, tak se jim omlouvám za ty, co jim takové utrpení působili a prosím je za odpuštění. A jedinou útěchou mi je to, že tady u mě alespoň na sklonku života poznali lásku, pohlazení, teplo a plnou mističku.
Vždy si myslím, že jsem silná a připravená, těch staroušků už jsem vyprovodila hodně, ale ne. Prostě mě to semele a srdce mě neskutečně bolí.
I když si tisíckrát říkám, že stáří a smrt k životu patří a musíme jí umět přijmout. O to víc mi je líto, že tito pejsci nic hezkého v životě nepoznali.
Myslete, prosím, na tohoto starouška a posílejte mu láskyplnou energii [❤] [????]
Děkuji. Iva
11.7.
Daneček stále bojuje o život a já všem děkuji za pozitivní energii, kterou mu posíláte.
Jeho stav není dobrý. Sice trošku baští, ale vidím, jak mu síly ubývají, hodně se motá a celý den spí. Sám už se nezvedne, musím mu pomoci. Ale má světlé chvilky, kdy si vyjde sám do trávy, byť jenom na chviličku. Za tento okamžik jsem vděčná, i když si uvědomuji, že to může být ten poslední záchvěv před smrtí.
Uvidíme, co přinesou další dny. Trpět ho samozřejmě nenechám, náš pan doktor Sochor by okamžitě přijel.
16.7.
Daneček je opravdu veliký bojovník, rozhodně se nevzdává. Léky po silné mrtvici zabraly, ale nechce moc jíst. To se v mističce jen pohrabe, sní kousek konzervy a pak nechce nic. Ale pamlsky si dá s chutí. Jeho stařecké a moudré oči mi říkají, že ode mě ještě nechce odejít. Už tři dny si vyjde ven ze svého pokojíčku a snaží se chodit. Nohy už mu neslouží, je velmi slabý, ale snahu stále má, sice často padne a musím ho zvednout, ale jde kousek a sleduje dění kolem. Nejraději se dívá na třínohého a bezocasého Bena V, jak dovádí s princeznou zlatovláskou Leonkou. Daneček nikdy z žádným pejskem nechtěl kamarádit, tak by mě opravdu zajímalo, co prožívá, když ty dva sleduje. Ale je naprosto klidný a vyrovnaný, a za chvilku si vleze na svoje místečko v pokojíčku a spí.
25.7.
DNES JE ČERNÝ DEN V RAFAELU ..
Můj staroušek Daneček ( 16.5 roku) dnes svůj dlouhý boj o život prohrál. Jeho dušička vzlétla za Duhový most ????
Danečka jsem přebrala z koncentráku v dnes již naštěstí zrušeném útulku v Pcherech. Přivezl ho tam jeho majitel, že prý pokousal celou rodinu. Daníkovi bylo tehdy 8 a půl roku. V útulku s ním bylo zacházeno jako s agresorem a celou dobu skoro pětiletého pobytu byl zavřený v malém kotci, někdy měl štěstí, že byl puštěn na 5 min se proběhnout. V kotci se musel prát o jídlo s potkany, kterých tam bylo požehnaně. Byl zavřený v maličkém kotci s malou boudou a do té boudy se nevešel. Tak spal i v mrazech na podlaze. Jelikož za celou dobu nikdo neprojevil o Daníka zájem, a s takovou nálepkou jakou byl prezentován, ani není divu, tak majitelé útulku uvažovali, že bude lepší, když už začíná mít zdravotní potíže, ho uspat. Naštěstí nebyl jeho osud lhostejný pár lidem a přivezli ho k nám do Rafaela a od začátku bylo vidět, že pes nebyl žádný agresor, ale milý staroušek, který byl šťastný, že o něho někdo pečoval a měl ho rád. Na plno si tady užíval volnosti, dobré bašty a lásky.
Ze všeho nejvíc miloval dlouhé procházky, ale jak šel čas, byly stále kratší a kratší.
Daneček u mě byl bez dvou měsíců tři roky. Oslavil tady 14,15 a 16 let. Vždy si pochutnal na dortech, které jsem mu připravila. Byl tady šťastný a spokojený.
Danečku můj milý, bylo mi obrovskou ctí Ti dát milující zázemí, posloužit Ti až do posledního okamžiku a držet Tě při odchodu ve svém náručí.
Pozdravuj tam za Duhou všechny moje staroušky. Věř, se se jednou zase všichni shledáme.
Nikdy na Tebe nezapomeneme.
A dneska se stala zase zvláštní věc, bylo to jiné, než dříve. Když jeho dušička vzlétala nahoru, tak tu byl naprostý klid a za chvíli se všichni do jednoho rozštěkali, jako by se s ním loučili...
A i když jsem věděla, že tento okamžik brzo přijde, tak pláču a nejde to zastavit. Pláču nad utrpením všech zvířat
Zapalte, prosím, za tohoto statečného starouška svíčku. Děkuji.
Iva
