Děkuji...
Z celého srdce všem děkuji za projevenou účast nad odchodem mojí milované maličké Levandulové Adélky.
Někteří z Vás se mě ptají, jak dlouho toto vše vydržím.
Vydržím. Pohřbila jsem své rodiče, pohřbila jsem svého syna. Prošla jsem zákeřnou nemocí. Dál budu u odchodu za duhový most u pejsků, co v životě zažili jenom bolest a utrpení.
Protože jim alespoň na chvíli dám obrovskou lásku. A oni odejdou milovaní, a v mé náruči. I když mě neskutečně bolí srdce. A nebo odejdou do rodiny, kde už budou jenom milovaní. V tom vidím smysl mojí práce.
A myslím, že právě proto jsem dostala druhou šanci ještě zůstat na tomto světě. Abych, i když třeba jen na kratičkou dobu, napravila to, co lidé pejskům způsobili. A moc bych si přála pomoci všem...
Ale nikdy se nesmířím s lidskou krutostí, a násilím, co je pácháno na všech nevinných zvířatech.
Přeji Vám krásný víkend. Iva