Dnes jsem přebrala do péče dalšího starého chudáčka. Je to 14 letý německý ovčák a jmenuje se Don.
Celý život žil zavřený v maličkém kotci, kde se stále točil dokola, bez možnosti se proběhnout. Celá léta ležel na tvrdé zemi a občas mu hodili nějaké zbytky. Staroušek je podvyživený, dehydrovaný, špatně vidí a má problémy se zadními končetinami. Nikdy nebyl očkovaný ani neměl žádné vet. ošetření.
No, ale už je naštěstí u nás v teple v karanténním pokojíčku, mají teď být veliké mrazy. Budu ho pomalu rozkrmovat několikrát denně po menších dávkách a čekají nás všechna vyšetření.
Tak snad si tady staroušek užije klidný podzim života.
18.1.
Don bude přátelský pes, nejeví se nijak bojácně, ale při pohlazení je nejistý, neví, co má očekávat. Ze začátku nechtěl ani piškoty, vůbec pamlsky neznal. Ale už si s chutí vezme i sušené maso a už za mnou běhá a loudí.
25.1.
Don si tu náramně rychle zvykl a je to poctivý jedlík. A zase se ukázalo, jako vždy, že mu 14 let určitě není. Ti zubožení psi, když k nám přijedou, vypadají starší, ale po pár dnech péče a dobré bašty tady naprosto omládnou. A ani u Donečka to není jiné. Po kloubních doplňcích, vitamínech, kvalitní stravě, volnosti pohybu a pohlazení je to úplně jiný pes [:-)] Zdravotně je na tom relativně dobře, s podvýživou si poradíme a ještě čekáme na výsledky krve.
8.3.
Dnes jsem byla na kastraci s naším NO Donem, má hodně zvětšenou prostatu, tak to bylo nutné. Při té příležitosti mu naše paní doktorka Veronika Křížová vyčistila zuby. Doník je naprosto zoufalý z límce, už dva rozmlátil.. Tak jsem musela koupit další...
16.3.
NÁŠ NÁDHERNÝ DON HLEDÁ NOVÝ DOMOV.
Ahoj, jmenuji se Don, jsem německý ovčák a je mi tak 10-11 let. Do Rafaela jsem přišel zoufalý, podvyživený a dehydrovaný a vypadal jsem tak na 14 let. Celý život jsem strávil zavřený v maličkém kotci, nikdy jsem neměl žádné pořádné jídlo a byli na mě zlí. Ale tady jsem začal nabírat sílu, mám tu teplíčko, výbornou baštu a vše co potřebuji. A najednou se ukázalo, že tak starý nejsem a stal se ze mě krásný pes. Jsem hodně aktivní a miluji špacíry po okolí. Mám klidnou povahu a jsem moc hodný. S fenkami se snáším dobře, kluky si vybírám.
Nyní procházím intenzivním výcvikem, abych šel domů připravený. A musím se pochlubit, že jsem velice šikovný a za salámek pracuji jako šroubek ????
Moc rád bych našel hodnou rodinu s domečkem a zahradou. Rozhodně už nechci zpátky do kotce, tak bych rád spal v domečku s páníčky. Určitě by se mi nelíbilo v paneláku, potřebuji běhat po zahradě a hlídat svůj rajón. Rád bych žil u starších lidí, kteří už jsou doma, či pracují z domova, aby na mě měli čas, nerad bych byl zase celý den sám. Já totiž miluji společnost, hlazení a mazlení. Teď chci všechno dohnat.
Můj zdravotní stav už je vynikající, jenom mě trošku bolí zadní kyčel, mám v ní artrózu. Jsem vykastrovaný, očkovaný a čipovaný.
Čekám na Vás v Hamru u Českých Budějovic.
Váš Doneček.
V případě zájmu volejte, prosím, Iva 605 254 813.
6.10.
MÉHO NÁDHERNÉHO DONEČKA DNES POSTIHLA MOZKOVÁ PŘÍHODA :-(
Udeřilo to rychle, během chvilky, kdy si chodil po zahradě, najednou Doník padl, a nemohl se zvednout, oči měl úplně nepřítomné, zalité slzami. Bylo mi jasné, že je zle. Už jsem tyto stavy viděla u staroušků tolikrát.. S naší Petrou jsme mu pomohly na nohy, ale nedokázal se postavit. Pak se mu to na chvíli podařilo, ale začal se točit dokola a stále padal. Naše paní doktorka Veronika Křížová "Veterinární ordinace MVDr. Veroniky Křížové" okamžitě nasadila léky, a nyní musíme čekat, jak to bude probíhat dál.
Adopce Dona samozřejmě nebude možná.
Držte prosím, tomuto dědulkovi palce a tlapky, snad se ještě dá do kupy. Uděláme vše, co je v našich silách, aby mu bylo lépe a ještě si tady užil svůj podzim života.
Iva
8.10.
Doneček se trošku zmátořil po mrtvici, léky zabírají, ale stále se točí do kola, ale už tak často nepadá. Spíše je horší, že nechce jíst. Vařím mu maso, kterého si vezme jenom kousek z ruky. Jinak vše odmítá. Přitom byl veliký jedlík. Celkově je zesláblý, oči má stále hodně zastřené. Ale pevně věřím, že se z toho dostane. Donečka tady už nechám na dožití.
27.5.2022
V úterý jsem tam byla zase s naším starouškem NO Donečkem. Doník byl o víkendu velmi unavený a celé dny spal. A to u něj není normální. A začal hubnout. I když porce má pořád stejné. Ale naštěstí je v pořádku, výsledky krve vyšly dobře, i štítná žláza je OK. Jak vždy píšu, stáří nedokážeme zastavit. Doník už u nás prodělal slabší mrtvici. Má všechny potřebné léky, ale nikdy nevíme, kdy to může udeřit znova. Stále ho zlobí zadní nohy, má spondylózu páteře a špatné kyčle.
Ale Doník je veliký bojovník. Na procházce několikrát upadne, ale otřepe se a jde dál. I když ty procházky se stále zkracují.
1.8.
Doník slepne a neustále padá. Ale ten ještě může jít na krátkou procházku, párkrát upadne, ale zvedne a jde dál. Hlavně dobře baští.
9.10.
Dneska se Doníkovi velmi přitížilo. Motá se, je naprosto dezorientovaný a nedokáže se sám zvednout. Na přední levé noze se mu udělalo několik velkých boláků, které mu denně čistím. A od včera už taky nechce baštit, jenom se v tom povrtá.
11.10.
DNES JE DALŠÍ ČERNÝ DEN V RAFAELU..
Mám další obrovskou bolest v mém rozervaném srdci. Dnes jsme Donečka nechali odejít za Duhový most :-(
Přijel sem naprosto zdevastovaný pes, kterému nikdo šanci nedával. Já jsem to nevzdala a bojovala jsem. Doneček si tady užil několik týdnů či měsíců, někdy i let, svůj krutý život v lásce, teple a byl tady šťastný. Miloval mě a já jsem milovala jeho. Jasně, mohla jsem to vzdát a nechat ho uspat. Tak se to zcela běžně děje v útulcích. Ale já vždy dám šanci. A když jsem viděla, že přišel jeho čas nebo trpí bolestí, tak jsem ho nechala jít...
Pro mě každý zachráněný život byť na chvíli, má smysl. Každý den lásky se počítá. Odejdou s pocitem, že je měl někdo na chvíli rád. Neumírají opuštění, nemilovaní, zmlácení, zmrzlí. Cítí tu mojí teplou láskyplnou ruku, která je hladí. Držím je ve svém náručí a vyprovázím je za Duhový most. To je to poslední, co pro ně mohu udělat. A dělám to s tou největší láskou, kterou v sobě mám.
Když usínají, tak jim šeptám, že se nemusí ničeho bát, že se zase jednou všichni sejdeme.
Zapalte, prosím, za Donečka svíčku na tu dalekou cestu...
Donečku, bylo mi obrovskou ctí Ti tady dát domov a posloužit až do konce.
Zůstaneš na vždy v mém srdci.
Tvoje mamka Iva..