Dnes mám pro vás jeden velmi smutný příběh.
Včera mi volala paní z MÚ Č. Krumlov - odbor sociálních věcí a zdravotnictví, zdali bych mohla pomoci jednomu starému týranému psovi. Žil v rodině, která je velmi sociálně slabá a mentálně zaostalá a prý pejska bili. Všichni bydleli v žalostných podmínkách. Paní je ležák a oba se o sebe nedokázali postarat. No a teď se stalo to, že jedna Ukrajinka koupila celou bytovku a všichni nájemníci se museli vystěhovat. Ano, tito lidé to věděli předem, ale mentálně si to špatně vyhodnotili, asi věřili v nějaký zázrak. Ale ten se nekonal, zítra 1.2. by se octli na ulici. Nová majitelka je naprosto nekompromisní. Vůbec se neslitovala ani nad paní, která je zcela imobilní. Okamžitě se do toho jejich případu vložila sociálka a sehnala jim ubytování i s péčí. Ale tam psi nemůžou.
No, a dneska jsme s Petrou zažily něco, co nám vehnalo slzy do očí.
Bratr toho majitele psa ho k nám přivezl a přivezl ho i s páníčkem, aby se s ním rozloučil. A my jsme viděly na zadním sedadle pána, jak má na klíně psa a pláče. Říkal, že ho má 11 let. Ale já si nemyslím, že by ho bili. Pes ho má vyloženě rád a viděly jsme tu závislost jednoho na druhém.
To jejich loučení bylo fakt až neuvěřitelné. Na pánovi bylo znát, že se s pejskem nechce rozloučit. Ale prostě musel.
Pejsek se jmenuje Fredy a neskutečně tu pláče, on fakt doslova pláče. A my tu pláčeme s ním. Nejí, nepije a třese se strachy, nepustí nás k sobě. Tak věříme, že si tu zvykne jako všichni ostatní.
Musím vám napsat, že je mi z toho co se tu děje velmi smutno, ba až zle.
2.2.
Náš nový staroušek Fredy stále nekomunikuje, je zalezlý ve svém karanténním pokojíčku a ven nechce. Naštěstí už začal baštit a pije. Ani na pamlsky nepřijde. Čistit mu pokojíček je dost složité, opět musíme mít matraci před nohama a odchytové rukavice. K sobě nás nepustí.
Jeho páníčkovi je 70 let, sám sotva chodí a je mentálně zaostalý. Má imobilní ženu. Sociálka jim sehnala bydlení i s pečovatelskou službou. Ale pes tam nemůže. Já pro ně nemůžu nic udělat. Pán mi chudák dal 50 Kč, abych se o pejska postarala. A já jsem mu slíbila, že se o něho postarám. To jejich loučení bylo hodně bolestné. Plakali jsme s ním všichni. Ještě teď mi z toho není dobře.
Viz minulý příspěvek.
Tu minci si schovám a dám jí do poličky mezi andílky, které od vás dostávám.
15.2.
Dnes u nás byl náš psí psycholog pan Vojta Dogsík podívat se na starouška Fredyho. Přijel i se svojí manželkou, která se také zabývá psychologií a převýchovou psů. Oba se shodli na tom, že tento jeho stav je velmi nepředvídatelný, a je potřeba se chránit. Postupně se s ním seznamovali, ale Fredy nereagoval. Potřebovali ho dostat z pokojíčku ven. Couračka nepomohla, to se zapřel, mlátil sebou, až se vyvlékl s obojku.
Fredyho vytáhli z pokojíčku ven na zahradu s pomocí odchytové tyče. Tam jsme ho nechali, ať si vše projde a očichá. Sice byl velmi nedůvěřivý, ale po sléze mu Vojta zkusil hodit míček a to zabralo. Okamžitě si míček vzal a hrál si s ním. Toto zjištění je pro nás perfektní, pomocí míčku s ním budeme snáze pracovat. Hlavně nám řekl, že 14 dní u starého pejska je krátká doba, bude potřebovat ještě hodně času a trpělivosti. Rozhodně nedoporučuje setkání s páníčkem, bylo by to kontraproduktivní.
26.2.
Staroušek Fredy už je u nás skoro 4 týdny. Pomalu si tady začíná zvykat a sleduje dění kolem.
Držíme se pokynů našeho psího psychologa pana Vojty Dogsíka a funguje to. Pomaličku si získávám jeho důvěru. Už si sám ke mně přijde pro pohlazení, položí mi hlavu na kolena a užívá si masáž zádíček :-) Ale s jídlem mě zlobí, baští málo. Konzervu a granule vůbec nechce, tak mu vařím hovězí nebo vepřové maso a krmím ho z ruky. Ale moc toho nesní.
Bude potřebovat ještě čas. A dám mu ho kolik bude potřebovat.
14.3.
Staroušek Fredy odešel za Duhový most :-(
V neděli vyzvracel vše, co snědl a měl dávivý kašel. A mě bylo jasné, že je zle. Ráno jsme ho s naší Petrou vezly k naší paní doktorce
Veronice Křížové.
Musely jsme jet obě, Fredy nás chtěl všechny sežrat a bylo potřeba všech rukou. Vyšetření se muselo udělat pod sedací.
Na sonu byly vidět markoskopické změny na játrech, ledviny byly mnohonásobně zvětšené s rozšířenou pánvičkou.
Snímky RTG ukázaly dysplazii pokročilého stupně, které byly značně bolestivé.
Dávala jsem mu léky na bolest, ale už nezabíraly. To poškození kyčlí bylo veliké.
Pak jsme čekaly s napětím na výsledky krve. Jaterní enzymy v neměřitelných hodnotách, ani laboratoř to nedokázala stanovit. Fredy byl polymorbidní pacient a jeho stav byl neslučitelný se životem.
Dnes už svůj boj vzdal. Přijela naše paní doktorka Veronika a nechaly jsme ho v klidu jít...
Můj milý Fredoušku, bylo mi obrovskou ctí se o Tebe postarat a vyprovodit Tě ve svém náručí tam nahoru.
Dlouho trvalo, než si mi dal svojí důvěru a nechtěl si mě pokousat, ale povedlo se. Za pomoc z celého srdce děkuji našemu psímu psychologovi panu Vojtovi Dogsíkovi.
Věřila jsem, že si tu ještě nějaký čas užiješ v klidu a lásce, ale Tvé unavené a bolavé tělíčko se rozhodlo jinak.
Fredy byl u nás 1,5 měsíce. Bylo mu cca 11 let.
A opět, když jeho dušička vzlétla nahoru, tak tu byl naprostý klid. Ani ptáček nepípl. Ta zvířátka ví…
Zapalte, prosím, za Fredyho svíčku.
Iva
