MŮJ DALŠÍ PŘÍPAD OTŘESNÉ LIDSKÉ KRUTOSTI.
Dobrý den, dnes mi přivezli z Ostravy od Moravskoslezského spolku na ochranu zvířat stařičkou fenečku NO, kterou děvčata ze spolku zachránila ze strašných podmínek od romského spoluobčana.
Kopíruji vyjádření spolku :
Podnět přišel od sousedů, kterým se feny po x letech zželelo. Několikrát s majitelem měli konflikt, že fenku nemůže zavírat a bít. Vzhledem k tomu, že to je rom, tak s ním není domluva a ignorovali se. Fena u něj byla téměř celý život, stále zavřená v malém kotci, pokud štěkala, zavíral ji celé dny v boudě!! Zahradil ji vstup do boudy deskami, a několik dní ji nechával hladovět a nedostávala pít, než se uklidnil a pustil ji. Na pididvoreček. Když jsme se na fenu přijely podívat, zrovna ji čistil kotec. Čisto měla, ale to je tak vše. Majitele se bála a když udělal krok k ní, fena zmizela v boudě. Byl vidět veliký strach i když za námi jít chtěla. Když poodešel kus dl, fenka mi skákala na plotek a lízala mě a pacičkama mě chytala. V očích obrovská bolest. Majitel na dotaz, zda ji bije, protože je evidentní, že se ho bojí odpověděl - ano, pes musí mít respekt. Povídáme mu, ale je rozdíl mít respekt a strach. No ona stěká..dobře, říkáme mu, ale je to pes, NO, ten hlídá, ona vás pouze hlídá a upozorňuje na nebezpečí, to byste měl ocenit..ne, nesnáším, když štěká...když pro ni kooegyně přijela, fena nechtěla z kotce vylézt, majitel musel odejít pryč, abychom ji mohly z kotce vytáhnout. Velmi se bojí mužů, na ženy reagovala lépe, je zvědavá, takže se snaží strach potlačit a pomazlit se.,Je ji 10 - 12 let, celý život na 4 m2. pokud štěkala, zavřená celé dny v boudě...
a každodenní výprask a nadávky samozřejmostí...konec kopie.
Mnohokrát děkuji manželům Slípkovým za převoz fenečky z Ostravy k nám. Ušetřili mi spoustu peněz i času, opravdu mnohokrát děkuji.
Omlouvám se horší kvalitu fotek, fenečka se foťáku moc bála a pořád se točila, nešlo jí pořádně vyfotit.
26.12.2015
Moje nová fenečka, která se jmenuje Hanny a já jí říkám Haničko, si tady začíná zvykat, všechno prozkoumává a jako vždy zabraly zázračné Bachovy kapičky,které jsem jí namíchala na míru. Je velice plachá a bojácná, ale dnes už mi začala hodně důvěřovat Dobře baští, průjem nemá. Je to velice drobná holčička,je sice hodně hubená, ale není podvyživená, což je dobré.Ale má na těle veliké léze, které si vykusuje. Může to být sebepoškozování a nebo plíseň.Pan doktor Sochor ji prohlédl a nasadil léčbu. Má přísnou karanténu. Také musí mít dietu na pročištění ledvin, má problémy s čůráním. Takže celková očista a dietka, ale to zvládneme. Tak uvidíme, jak to bude dále pokračovat. A také si pan ddoktor myslí, že už jí je tak 11 let. Ale je to strašně hodná bábuška, velice milá a čilá, akorát je strašně zrazená a zlomená, ale věřím, že jí dokážu zase dát tu důvěru, kterou u ní "člověk " tak strašně pošlapal. Ale jsem na dobré cestě.
25.1.2016
Dobrý den, tak moje krásná a hodná fenečka NO Hanička je připravená jet do milující rodiny, kde by mohla dožít svůj nelehký život. Haničce je 10-11 let a 8 let zažila jenom bití, kopání a když se majiteli nelíbilo její štěkání, tak jí třeba na tři dny zabarikádoval v malé boudičce, bez vody, jídla a světla. Hanička k nám přijela psychicky zlomená, měla na těle ošklivé léze, které si způsobila sama, pravděpodobně sebepoškozováním. Měla velice bolavé tělo, ale nejvíce jí zlobila krční páteř, kterou jsem jí rehabilitací srovnala. Nyní je Hanička naprosto fyzicky i psychicky v pořádku. Je menší a drobná, váží 23 kg. Má naprosto úžasnou povahu, je bezkonfliktní, snáší se s pejsky i fenkami a je velice trpělivá. Ale její největší přednost tkví v pečovatelství. Moc ráda se stará o své kamarády. a nedá na ně dopustit. K cizím lidem je stále nedůvěřivá, ale i to časem překoná. Pro Haničku hledám starší páníčky, kteří jí budou hýčkat, vařit jí dobroty, bude s nimi večer u televize a spát blízko nich. Moc ráda se prochází po zahradě, venku jí stačí jenom krátké procházky. A pak se ráda natáhne na gauči a odpočívá. Pro bližší info volejte, prosím, Iva 605 254 813.
Moc prosím o sdílení, ať má Hanička ještě šanci na krásný a klidný podzim života. Děkuji. Iva
17.2.2016
PŘÍBĚH MOJÍ HANIČKY.
Tak,tohle se ani psát nechce.
Hanička, 11 letá fenečka N0,fakt strašně hodná,milá psí holčička, která si v životě prošla peklem.
Už to vypadalo, že bude mít nový domov. Když byla tady, ve společnosti ostatních pejsků, zdálo se, že na minulost bylo zapomenuto.
A tak nastal den D. Nový budoucí páníček se o ni moc zajímal. Po několika návštěvách s celou rodinou se zdálo, že budu zase s klidným srdcem spát.
Odvezla jsem Haničku do nového domova, s domečkem a zahradou, a hlavně hodnými lidmi. Pořád vše docela v pohodě.
Jenže člověk míní a psí duše mění. I kdyby se celá rodina rozkrájela, Hanička tu zůstat nechtěla. Smutnila, nejedla,jen na vycházkách byla veselejší.
Několikrát denně jsme konzultovali, co dál, brali jsme v úvahu vše. Ani druhý a třetí den se to moc nezlepšilo,čtvrtý den ráno jsem musela pro Haničku dojet. Teď zase slzeli noví páníčci. Nový pelíšek, pamlsky i hračky zůstanou opuštěné. Páníček u ni věčně seděl a mazlil se s ní, ale nepomáhalo to.
Hanička se rozhodla , že chce mezi další pejsky a jen lidi jí nestačí.
Hned po příjezdu do RAFAELA jsem vypustila ostatní pejsky. Takové vítání si ani představit neumíte. Hanička byla strašně šťastná, že je vidí, k Samuelkovi se úplně přitiskla. Slzy mi tekly, jak to bylo dojemné.
Tímto se potvrdilo, že Hanička může jít do nového domova, ale jen do takového, kde již mají alespoň jednoho pejska, se kterým se skamarádí dopředu u nás. Ale teď jí dám zase čas.
No, a já jí musím přesvědčit, že jsem ji nechtěla zklamat a tak jsme zase na začátku... Iva
1.4.2016
S velikou bolestí v srdci Vám musím oznámit, že dnes odešla za duhový most moje hodná a trpělivá fenečka NO Hanička.
Ráno se hodně motala a během hodiny se její stav rapidně zhoršil. Okamžitě jsem volala pana doktora Sochora, který do hodiny přijel.. Ale Hanička už umírala. Až do konce jsem byla s ní a držela jí. Bylo strašné, dívat se, jak odchází. Alespoň jsme jí ušetřili několik hodin utrpení. Dostala mozkovou mrtvici. Samík celou dobu seděl u její boudičky, už věděl...
A když vydechla naposledy a její dušička vzlétla, Samík zpíval a vyl, bylo to až neskutečné. A ostatní pejsci byli naprosto potichu. Hanička Samíka milovala.
Haničce bylo špatně už o Velikonocích, pan doktor Sochor za ní jezdil ob den. Vúbec nechtěla jíst. Vařila jsem jí ty nejlepší kousky masa a jedla jenom trošku, a to pouze z ruky. Už jsem tušila, že se blíží Haničky čas. A tak jsem jí naprosto rozmazlovala a ona tu péči příjímala s velikým vděkem a užívala si to.
No, bohužel se podařilo "našemu romskému spoluobčanovi" jí utýrat. Hanička zažívala každodenní bití a kopání hlava nehlava. A také jí zavíral do boudičky bez jídla, vody a světla i na tři dny. Žila jako v koncenráku 10 let. Podepsali se na ní i sousedi,kteří se na její utrpení celá ta léta dívali a nezasáhli.
Proč přišla ta záchrana tak pozdě?
Nikdy nezapomenu na ty její nádherné, vše říkající oči.
Hanička u mě byla 3 měsíce a 10 dní. Bylo jí cca 12 let. Jsem šťastná, že alespoň za tu krátkou chvíli poznala lásku, pomazlení, přátelství s pejsky a dobrou baštu.
Z celého srdce děkuji panu doktorovi Sochorovi za obětavou péči a starost o Haničku a mockrát mu děkuji i za jeho duchovní podporu.
Haničko, je mi to strašně moc líto, ještě si s námi mohla být a užívat si to, co jsi nikdy nepoznala.
Vím, že jsi přenechala své místo další ubohé psí dušičce. Nezapomenu, holčičko moje...
Iva a všichni pejsci v RAFAELU
