Jak jela Sofinka do světa :)

Ahoj, milí přátelé. Dnes je můj nejšťastnější den v životě. Já totiž jedu domů  :-) Mám strašně naspěch, než si pobalím všechny svoje hračky. Lítám po zahradě, a musím si je posbírat. Mamka Iva mi dala na cestu i nějaké dobroty, a zabalila mi raneček, abych na nic nezapomněla. Nedivte se, že jsem trošku nervózní. Ale moje nová rodina už za mnou dlouho jezdí, abychom se seznámili, a vím, že všichni jsou skvělí. A hlavně, budu mít dva malé kamarády Honzíka a Péťu. ty kluky fakt zbožňuju, a to se budou moji noví páníčci ještě divit, jak s nimi budu řádit  :-)
Do Rafaelu jsem přijela po odebrání úřady. Byla jsem moc vážně nemocná, až mi šlo o život. Hrozilo mi selhání ledvin, měla jsem špatná játra, a infekci v krvi. A byla jsem jenom kostřička, bez svalů. 
No, ale vše dobře dopadlo, mám už jenom trochu zvýšené hodnoty jater, tak mám pořád přísnou dietu. Ale i tak mám o 9 kg váhy navíc, než když jsem přijela. A to je dobré, že? Vážila jsem 14 kg, nyní mám 23kg. No, prostě už jsem celý pes, teda fenka  :-)
Teď už jen chci moc poděkovat mojí milované mamce Ivě. Za její obrovskou trpělivost, vařením všemožných diet, učením všeho, neboť jsem neuměla vůbec nic. Děkuji jí za její lásku, něhu, mazlení, toho jsem se nemohla nabažit. A budu moc myslet i na svoje psí kámoše, se kterými jsme si užili spoustu legrace.
Tak se mějte skvěle, já vyrážím do toho širého světa  :-)
Určitě se z nového domova ozvu.
S láskou, Vaše vděčná Sofinka

Sofinko, holčičko moje zlatá, přeji Ti už jenom samou lásku a radost, vím, že Ty to zvládneš...
Iva