Tak se mi tady ten DD ( Domov důchodců) rozrůstá.
Dnes jsem přijala do péče dalšího starouška.
Starý, slepý, podvyživený, dehydrovaný, zmatený. Takto ho našli pravděpodobně vyhozeného v jedné slepé ulici ve Vlašimi. Chuděrka bloumal sem tam, nevěděl co se stalo, nevěděl, kam má jít. Městská policie ho odvezla do záchytných kotců, a hledal se majitel. Naštěstí pro pejska se nenašel, ale ani ho nikdo nehledal. Pejsek pobyt v kotci velmi těžce snášel, chřadl před očima. No, a když jsem uviděla jeho fotku s žádostí o pomoc, bylo jasno. Během chvíle byl zajištěn převoz, a už je dědulka u mě v teple a bezpečí.
Co se s těmi lidmi děje? Jak můžou vyhodit svého parťáka, který je celý život miloval, žil a dýchal pro ně ? A když zestárl a oslepl, tak už jim byl na obtíž, tak ho prostě někde vyhodí? Jak můžou tito „lidé“ klidně spát a žít?
V tom obrovském zoufalství, které tu s těmi chudáčky prožívám, je mi alespoň maličkou útěchou naděje a víra, že se jim to jednou všechno vrátí i s úroky, a spravedlivý trest je nemine.
Z celého srdce děkuji manželům Kateřina Slípková a Vladimír Slípka za převoz pejska. Už mi už jednou z Ostravy přivezli naší NO Kačenku. A nikdy nechtěli zaplatit cestu.
A tohoto nádherného, bezejmenného pejska Káťa pojmenovala DENY.
A tak máme dědouška Denýska :-)
Tito mladí lidé nám i pomohli postavit naší chaloupku, a ještě si adoptovali našeho bojácného Benjamínka.
Vláďo, a Káťo, moc a moc děkuji.
Budu podávat průběžné info.
Iva
4.3.2018
Můj nový, slepý dědulka Deny se tady začíná zabydlovat, a rozhodně se mu tady líbí. Dneska měl spoustu práce, než to všechno na zahradě očuchal a počůral. Ale chudák do všeho vráží, hlavně do stromků, které jsou po celé zahradě. Ale chodí pomalu, pořád má čumáček u země, a mapuje si terén. Naštěstí má výborný sluch. Když na něj promluvím, hned otáčí za hlasem hlavu, a jde za mnou. Určitě velice rychle si svojí cestičku najde. Už jsem ho na chvíli pustila z vodítka, aby si to vyzkoušel. Denýsek je velice přítulný a mazlivý, a má pořád veliký hlad. Krmím ho zatím po menších dávkách několikrát denně. Dnes jsem ho vážila, má pouhých 25 kg. Na to, jaký je to veliký pes, by měl mít alespoň 45 kg. Je to jenom kostřička. Ale to všechno zvládneme.
11.3.2018
DENY. Tohoto krásného, slepého starouška jsem přebrala ze záchytných kotců ve Vlašimi.
Toulal se ve slepé ulici, bloumal sem tam, nevěděl, co si má počít. Vše nasvědčovalo tomu, že ho někdo vyhodil. MP ho odchytla a odvezla do záchytu.
No, a jeho smutný příběh dostal nový rozměr.
Ozvala se mi nějaká paní, že pejsek se jmenuje Jeremy a je mu 15 let. Je to plemeno doga gran kanarien.
A teď nastal okamžik, kdy opravdu přestávám rozumět lidem. Paní psala, že dotyčný musel svého parťáka vyhodit, aby ho zachránil před krutou smrtí lidskými hyenami ( takto to doslova napsala ).
Ale tato doga váží pouhých 25 kg. No, ať to bylo, jak to bylo, nyní je slepý dědoušek u mě v bezpečí.
A je tady náramně spokojený. Už se pomalu začíná seznamovat s ostatními pejsky. Akorát je problém, že je veliký, a ostatní se ho dost bojí. Šedulinka si s ním chvíli hraje, ale on jí pak začne doslova obtěžovat, a to už se jí vůbec nelíbí. On je takový „hrom do police“, kudy projde, všechno se řítí :-) . Ale už si tady vyšlapává svoje cestičky, kdy jde dobře, ale pak zase do něčeho chudák vrazí. Ale je moc přátelský a hodný. A hlavně neustále hladový. A tak mu vyvařuji hrnce masa a to je moc spokojený.
A tak to nebude DENY, ale JEREMY. Na to jméno opravdu slyší.
2.4.2018
Můj slepoušek Jeremy se pomalu dostává do kondice. Už hodně přibral a nabírá sílu. Má veliký výběh, kde nejsou žádné překážky, a tam je spokojený. Na zahradě už se trochu orientuje, ale vždy chudák do něčeho vrazí. Jeremy je neuvěřitelný mazel, nejraději by mi vlezl na klín, kdyby se mi tam vešel :-)
1.7.2018
Slepoušek Jeremy už také přichází o sluch. Už mě neslyší, když na něj normálně promluvím. A u těch slepých pejsků je špatné, když přijdou i o sluch. Jeremy se hodně orientuje podle hlasu.
22.7.
Slepoušek Jeremy je jediný z mých staroušků, který naštěstí žádné vážné zdravotní potíže, kromě slepoty, nemá. Sice začíná hůře slyšet, ale zatím to není nijak vážné. Prostě na měj mluvím víc nahlas. Jeremy je takové „miminko“. On se chce pořád chovat. Ale takový obřík se mi na klín prostě nevejde :-) Je to veliký mazel, za pohlazení by udělal vše. A rád si vyjde na procházku k lesu. Naprosto bravurně ovládá chůzi po zahradě, už jenom málokdy do něčeho narazí. Má to tady už perfektně zmapované.
29.7.2018
Slepoušek Jeremy už odmítá i jíst. V pátek nic nesnědl. Ale uvařila jsem hrnec hovězího masa, tak se naštěstí nechal přemluvit.
Jeremy je bezvadný parťák pro lidi na procházky, kluše si jak koník a miluje chůzi lesem, kde si vše poctivě očmuchává :)
Slepoušek Jeremy má novou lásku. Jezdí za ním paní Michaela Fifková Dědičová, a bere ho už na dost dlouhé procházky a on jí úplně zbožňuje. A jenom když slyší její auto, i když odpoledne tvrdě spí, tak vylítne a už úplně nedočkavě kňučí, kdy už spolu vyrazí ven. A venku kluše jako mladý pes, šťastný a spokojený.
30.9.
Jeremy má střevní potíže a málo baští. Tak snad dietka a probiotika mu pomůžou. Moc rád chodí na procházky do lesa. To si vykračuje, a poskakuje jako koník a chce jít pořád dál. Ale i on v poslední době hodně spí a rád se vyhřívá na sluníčku. Ale jak je chladno, je zalezlý ve svém pokojíčku a ani nevystrčí nos :-) Má rád teplíčko.
7.10.
Slepoušek Jeremy měl nějakou střevní chřipku, nechtěl jíst, zvracel, měl průjem a nízkou teplotu. Musela jsem volat našeho pana doktora Sochora. Tak dostal ATB. Ráno, když je venku hodně chladno, mu už dávám obleček, aby neprochladl. Byl hodně unavený a odpočíval. Ale dnes už je mu dobře a zase baští a jde s chutí na procházku.
14.10.
Další marod je 15 letý slepoušek Jeremy. Pořád ho trápí zažívací potíže a málo baští. Dávám mu vet. dietní konzervy a pan doktor mu píchá injekce na zlepšení zažívání. Na procházkách ale bývá rychle unavený a přes den hodně spí. Ale když se prospí, tak huláká za plotem na naše další kluky, kteří ho děsně rozčilují :-) Když k plotu přijde smíšek Jery nebo Roky, tak zapomene, že je mu blbě a doslova zuří a lítá kolem plotu jak mladík :-) Tak mu zas tak moc špatně nebude :-)
Jeremy je veliký mazel, pořád potřebuje hladit a chce se chovat jako miminko. Tak snad se brzo dá dohromady a bude si tady ještě užívat svůj podzim života. Je tu šťastný a spokojený.
3.11.2018
DNES DUŠIČKA MÉHO MILOVANÉHO SLEPOUŠKA JEREMYHO ODEŠLA ZA DUHOVÝ MOST.
Jeremy byl moc hodný a přátelský pes. Nejraději by se choval na klíně jako miminko, miloval mazlení. Ale takový obřík se mi na klín prostě nevešel. Rád se procházel po naší zahradě, už měl terén perfektně zmapovaný, jenom občas do nějakého stromu narazil. Ale naše psí kluky rád neměl. A uměl to dát hlasitě najevo. S fenkami problém neměl. Jeremy měl svojí velikou, tajnou lásku paní Michaelu Fifkovou Dědičovou, která ho brala na delší procházky. Už jenom když slyšel přijet její auto, tak poskakoval radostí jako štěně.Láska byla oboustranná.
Jeremy tady prožil spokojeně a šťastně 8 měsíců.
To nejlepší, co můžu ve svém životě udělat, je tyto staroušky, co nic pěkného nezažili, držet v náručí a doprovodit za Duhový most. Ano, mě to moc bolí, ale to je to poslední, co pro ně můžu, s tou svojí bezmeznou láskou, udělat.
Jeremy, můj milovaný dědoušku ♥️ Bylo mi velikou ctí Ti do poslední chvíle posloužit, a být s Tebou až do konce.
Pozdravuj tam za Duhou všechny mé psí lásky ♥️????
Iva