Můj milovaný Hugoušek odešel za Duhový most...

13. března 2021


Dušička mého milovaného starouška Huga dnes vzlétla za Duhový most.
Hugoušek už v poslední době byl špatný, ale stále trošku jedl a šel na zahradu. Ale včera už padl, nemohl se vůbec zvednout a jenom apaticky ležel. Vůbec nechtěl jíst a blinkal. Už z něho vyprchával život. Ze všeho nejvíc mě dojalo, když se slepá a hluchá Mařenka přitiskla ke svému umírajícímu kamarádovi, a loučila se s ním. Mařenka přišla před rokem o svého milovaného Jeníčka a teď jí umřel i Hugo, se kterým byli pořád spolu. Mařenka si vždy moc ráda vlezla k němu do pelíšku a spali spolu. Mařenka, i když má zhoubný nádor u oka, všechny přežila, a zase zůstala chudinka sama. Teď tady chodí a hledá ho. A mě to rve srdce.
Huga jsem přijala do péče v květnu loňského roku v naprosto zoufalém stavu. Byl silně podvyživený a dehydrovaný, zesláblý a trpěl zánětem v očích, který se prohluboval. Měl Entropium spodního víčka, to znamená otočení spodního víčka dovnitř oka, a tím dráždí rohovku. Způsobuje to neustálou bolest a zánět. Za pár dnů, až nabral trochu síly, podstoupil operaci víček a všechno vypadalo slibně. Ale pak ho postihla první mozková příhoda a nebyl na tom vůbec dobře. Ale léčba zabrala a zase byl v pohodě. Jenomže ho postihly další dvě mozkové příhody. Vždy ho naše paní doktorka Veronika Křížová vytáhla hrobníkovi z lopaty, a dál si užíval života. Pro něho těch 10 měsíců u nás byla opravdu jízda. Miloval špacíry, byl náruživý chodec, miloval dobrou baštu a pamlsky, miloval mě i své kamarády. Hugo byl moc hodný, bezkonfliktní a přátelský pes, byl za všechnu péči a lásku neskonale vděčný. A veškerou mojí lásku mi vracel.
Až do konce jsem byla s ním a držela ho v náručí. Odešel naprosto klidný a smířený.
Hugoušku můj milý, bylo mi velikou ctí Ti dát domov a posloužit Ti až do konce Tvých dnů. Navždy zůstaneš v mém srdci. A já to srdce, i když už je hodně roztrhané, pořád mám veliké.
Pozdravuj tam nahoře všechny mé staroušky a věř, že se jednou shledáme.
Tvoje mamka Iva.
A když jeho dušička stoupala vzhůru, tak tady byl zase naprostý klid, ani ptáček nepípl, ona ta zvířátka ví...