náš nový svěřenec "Suri"

06. října 2024


Dnes jsem přebrala do péče dalšího zbědovaného starouška od 1plyšový útulek z.s., kterého nejspíše někdo vyhodil.
Našli ho podvyživeného, dehydrovaného, podchlazeného, s přeraženou dolní čelistí. Je to kostřička potažená kůží.
Cca 15let, na svou velikost váží jen 3,5kg (měl by mít cca 6-7). Hospitalizovaný na veterině ve Vyškově u MVDr. Petra Vymazala, čip nemá. Fotky nevypadají dramaticky, ale je to masakr. Dostal v útulku jméno Suri( vypadá jak Surikata).
Při příjezdu k nám se na zahradě vyčůral a vykakal a za chvilku se začal klepat zimou. Měla jsem pro něj připravené místečko u kamen. Hned se nabaštil a napil. Ale jeho zuby ze zlomené čelisti mu trčí z tlamičky a z misky se mu špatně baští. Tak ho krmím z ruky a to zvládá.
Přátelé, toto je jedno velké zoufalství, co člověk dokáže udělat těm nejvíce bezbranným a láskyplným tvorům.
Nyní nás bude čekat operace čelisti, zítra to budu s lékaři řešit. Uvidíme, jestli vůbec bude možná operace v tomto jeho stavu, vše se dozvím později. Budu vás průběžně informovat.
Děkuji za převoz paní Eva Broučkováa paní Ivana Kučerová jako doprovod. Cestu proplatit nechtěly. Děkuji :-)
 


7.10.

Suri si tu začíná zvykat. Dnes bylo pěkné slunečné počasí, tak se vydal na obhlídku naší zahrady. I ten vodní příkop překonal bravurně. Je to moc hodný a naprosto vděčný tvoreček, který nejraději spí v mém náručí. Je to poctivý jedlík, ale pohled na něj, jak se mu špatně baští, mi rve srdce. Ta zlomená dolní čelist mu nedovolí, aby se normálně najedl. Vlastně si pomáhá vzít konzervičku jen tou horní čelistí. Tak ho krmím z ruky, ale i to mu dělá potíže. Tu tlamičku má otevřenou a nemůže nabrat sousto.
Zítra ráno v 8,30 jsme objednání ke specialistovi MVDr. Romanu Bartoňovi, aby rozhodl o dalším postupu. Dám info.
Dnes mi tu byla pomoci moje dcera Markétka, Petře není dobře, ještě mě ráno odvezla na rehabilitaci, a pak jela domů si lehnout. A při prvním pohledu na Surinka prohlásila, že je to druhá Adélka, jistě si na tu chudinku pamatujete. A je to tak. On i houká jako Adélka, nechce být sám. Takovéto hú hú. Tak se ze mě asi stane indiánská babička ( věk už na to dávno mám) a budu ho nosit na zádech, abych mohla obstarat další staroušky. Jenom mi chybí ten šátek :-D
 


8.10.


Tak jsme dnes byli se Surinkem u specialisty MVDr. Romana Bartoně.
A nemám dobré zprávy. Ta zlomenina dolní čelisti je stará minimálně půl roku. Při RTG se zjistilo vytvoření pakloubu a a pan doktor zvažuje různé varianty operace. Ale říkal, že pravděpodobná varianta je vzít půlku čelisti. Ale uvidíme, pro jakou variantu se rozhodne.
Operace je naplánovaná na 15.10. v 8,30 h. Tak mám týden na to vykrmit. Nyní jsem zatím objednala 30 plechovek tekuté výživy Vital Trunk, aby měl po operaci.
Dostal ATB, zubů už moc nemá, ty zbylé zuby má úplně shnilé a budou se muset vytrhat.
Přeji všem dobrým lidem krásný den.
 


10.10.


Tak vám tedy musím napsat, jak Surinkovi chutnají plechovky tekuté výživy Vital trunk.
K snídani měl paté konzervu. Ke svačině měl půl pledovky té tekuté výživy, která má 400 g. Dávám mu to do hlubokého talíře, ten mu více vyhovuje než miska. Ale přátelé, on ten talíř vylízal během chvilky a začal dělat hú hú, bylo mi jasné, že chce přidat. Musela jsem mu dát ten zbytek, který vylízal během pár minut. Pak se šel ven vyčůrat ,vykakat a prošmejdil celou zahradu. Prošmejdil není ten správný výraz, on si jí celou proběhl :-) Pak šel mé náruče odpočívat. Myslím, že je tady naprosto spokojený. K večeři si dal další část paté konzervy a pak se uložil ke spánku do svého pelíšku.
A já mám z jeho apetitu i chuti žít obrovskou radost, a vím, že moje rozhodnutí neoperovat je správné.
Iva
 


13.10.


Ač už jsem stará žena, stala se ze mě matka. Matka našeho nového zbědovaného starouška Surinka. Nebo možná babička, nevím.
Ještě musím upravit svůj text. Vždy jsem byla máma těch ubožáčků, co jsem měla ve své péči. Ale tím jak stárnu se do role té mámy už trošku nehodím :-(
Suri se prostě rozhodl trávit čas v mém náručí. Jakmile mě nevidí, tak je to jeho pověstné hú hú :-) Ale myslím, že babičky se rády se svými vnoučky potěší, a pak je rády vrátí jejich rodičům, neb už na ty rozvernosti vnoučků nemají nervy. Ale samozřejmě čest výjimkám.
A u nás je to takhle: Surinek chce pochovat, tedy pokud nespí. No, a když momentálně nespí, tak potřebuje být v mém náručí.
A tak ho chovám, hladím a vnímám jeho dech, klid a důvěru. Vidím, jak si to své zbědované tělíčko uloží do mé náruče. Vnímám tu jeho obrovskou důvěru, kterou ve mně vložil. Vnímám tu lásku, kterou si navzájem předáváme. I když je hluchý, tak vím, že doteky řeknou víc než slova.
Tyto chvíle považuji za to nejvíc, co jsem si ve svém životě mohla přát. A vůbec se nebojím říct tyto nadpozemské chvíle. A děkuji tam nahoře, že mi to bylo dopřáno. A úklid v tu chvíli musí jít stranou. Prostě nemám čas, mám důležitější úkol.
 


21.10.

Náš nový staroušek Suri překonává všechny rekordy :-) 4x denně sní plný talíř rozmělněné potravy, po zahradě lítá jak drak. Už se mu to jeho podvyživené tělíčko pomalu zaobluje. Je to můj neskutečný zavislák. Když mě chvíli nevidí, tak už hú hú nestačí, přidal na intezitě. Už přidal ééúúúúú, áááúú, úúúááá, občas přidá kvílení úúéésééééjííí, až mám dojem, že je to nějaký tajný agent ..A jako tajný agent se zašije pod mojí „sukni“, já nic, já muzikant. A to není můj výmysl. Já to fakt slyším :-)


7.11.


Suri půjde 11.11. v 11 h na sál. Už přibral 2 kg, váží 5,5 kg. Krev a srdce má v pořádku. Sono také v pořádku. Už dostává jídlo jen 3x denně, samozřejmě větší množství. A jedlík je to poctivý. Je to až neuvěřitelné, jak se naučil s tou zlomenou čelistí vylízat plný hluboký talíř tekuté stravy. Jenomže když baští, tak u něho musím stát, jakmile kousek popojdu, tak za mnou letí a v klidu by se nenajedl. Když mu dám piškotek, tak si ho sebere, nadhodí a slupne. A když se věnuji ostatním, tak slyším hú, eú, aú, uá, juesjjí.
A představte si, že maličký Jasmínek na něho žárlí, a tak když Surinek za mnou jde jako můj stín, tak Jasmínek taky, nikdy nechybí. Takže mám za nohama z každé strany jednoho a nevím, kam šlápnout, pořád musím dávat pozor. Když chovám jednoho, druhý se mi také na klín nacpe :-D
 



Tak náš staroušek Suri má za sebou trhání zubů. Slovy tři zuby, které mu zůstaly, už mu infekce zasahovala až ke kostem. Teď ještě dospává po inhalační narkóze.
Naše paní doktorka Veronika Veterinakrizova se pokusila tu jeho zlomenou čelit sešít s dostatečným prostorem pro jídlo a pití, pomoci stehů a zajištěním knoflíky. Uvidím, jak bude moci přijímat potravu, když tak se nit přestřihne, není nic jednoduššího.
Iva
 


12.11.


Včera se povedl veliký majstrštyk naší paní doktorce Veronice Veterinakrizova.
Jak jistě víte, Suri má zlomenou spodní čelist. Operaci jsem odmítla, musela by se mu vzít velká část čelisti a nechtěla jsem ho vystavovat tak velikému riziku a bolesti. Při trhání zubů mu tu čelist paní doktorka sešila k sobě, ale tak, aby mohl jíst. Domlouvaly jsme se, kolik místa má zachovat. A klaplo to. Přijímat potravu může úplně perfektně. A tak nejen že je naše paní doktorka šikovná, ale je i perfektní švadlenka :-) Když jsem viděla, jak mu čelist i s těmi knoflíky prošívá, tak jsem s úžasem hleděla. Nikdy jsem nic takového neviděla. Uvidíme, jak se to do budoucna osvědčí. Ještě jsem se s paní doktorkou domluvila, že pod ty knoflíčky mu budu preventivně kapat Dračí krev, aby se kůže nezanítila nebo neodřela..
Suri je po zákroku naprosto v pohodě a má pořád velký hlad :-) A já jsem šťastná s ním. Už má vše špatné za sebou a už ho čeká jenom láska, teplo a bezpečí v mé náruči :-)
Iva
 


8.12.

Surinek má problém s knoflíčky v pusince. To sešití čelisti mu musela paní doktorka vytáhnout, protože mu to nedělalo dobře. A tak jsme i byly domluvené. Pokud mu to nebude vyhovovat, tak to vytáhneme. Ještě se u něj objevil další problém, včera ráno jsem viděla, že mu přestávají sloužit zadní nožičky. Takže po domluvě s paní doktorkou mu nasadím magnetoterapii a masáže na uvolnění zad a svalů. Pojedeme na další komplet vyšetření a RTG. A stále je to můj maličký závisláček, který se beze mě nehne. Jen mě chvilku nevidí, tak spustí povyk.


23.12.

Surinek mě dost trápí... Nejenom, že se mu zhoršila i přes veškerou rehabilitaci chůze, ale začíná vyklánět hlavičku na obě strany a zaklání jí i dozadu. Naše paní doktorka Veronika mě připravila i na to, že mu v hlavě může růst nádor. Ale CT naprosto nepřichází v úvahu, nebudu riskovat další narkózu. A i když budu mít verdikt, že v mozku něco má, tak stejně mu nikdo nepomůže. Zkrátka ho tady nechám v naprostém klidu dožit, nechám ho, ať si užívá mého náručí, nechám ho, ať za mnou chodí jako stín, dopřeji mu tu radost, když mě vidí po chvilce, když jsem s jiným pejskem venku a on mě vítá, nechám ho si užívat jeho lásky ke mně. A já mu tu lásku oplácím, zrovna tak jako všem ostatním. Ale dobře baští a pije, a to je pro mě rozhodující.


6.1.2025

Staroušek Surinek se neskutečně zmátořil po homeopatikách. Už se mu hlavička nenaklání do všech stran. Pomohl i Karsivan. Moje rehabilitace pomohla na chůzi. A je to fakt šťastný staroušek, který si zde užívá klidu, dobré bašty a lásky.