Pětičlenná zrzavá rodinka (naši první pejskové) - 3 ve svých rodinách, 2 za duhovým mostem..

08. května 2014

Dne 8.5. 2014 naléhavý telefonát, že v jedné vsi nedaleko od nás potřebují pejsci naší pomoc. Všeho jsme nechali a hned jsme vyrazili.
Na místě boží dopuštění. Zahrada plná harampádí, vybydlený dům, několik polorozbořených chatrčí a parta povalujících se notně společensky unavených postav, které takto tráví celé dny. V tomto prostředí mezi hadry, střepy, peřím a spoustou špíny a harampádí živořilo několik psů.

Při sdělení důvodu naší návštěvy nám majitel odsekl, „ať si ty kurvy klidně odvezeme, nebo je dá sežrat cikánům nebo vietnamcům, že je nechce, ale že si je musíme napřed najít. Vzhledem k tomu, co vidíte na fotkách, to byl docela oříšek. Strach a dosavadní životní zkušenosti s lidmi skoro znemožnili pejsky odchytit. I sám majitel se jich bál, neboť psi na něj ze strachu útočili. Snad i díky naší snaze a laskavému přístupu se nám podařilo odchytit jednu asi 9-letou fenku a její asi 14-denní štěně, dále pejska cca 3 roky a štěně asi měsíc. Jeho maminka byla tak vyděšená, že jí ten den nikdo nenašel a byla odchycena až druhý den. Poptáváním po sousedech jsme zjistily, že pejskové byli velmi biti a kopáni nebýt souseda, který je denně krmil, by už umřeli hlady. Majitel, který se denně oddává alkoholickým radovánkám se nechal slyšet, že „jsou to psi, tak ať si něco uloví“. Teď už nám bylo jasné, proč přežilo každé fence jen jedno štěně, původně jich podle místních bylo asi osm - po osudu dalších se snad ani nebudeme pídit. Navíc sousedi nám potvrdili, že pán nechal pojít hlady i králíky. Také se vyjádřili, že jak pána znají, tak se diví, že to ti psi u něj vůbec přežili, že si museli prožít opravdu hrůzu.

A tak RAFAEL získal hned 5 prvních obyvatel.

Karinka – asi 9 let, maminka čtrnáctidenní Chici, zatím velmi vystrašená, bojí se Rychlých pohybů, bojí se vodítka, vyjíždí po chlapech.

Chica (Čika) – dcera Karinky asi 14 dní

Mufinka – asi 7 let, pravděpodobně dcera Karinky, velmi plachá, bojácná a velmi nedůvěřivá – maminka asi měsíčního Honzíčka, nejraději je zalezlá, aby jí nikdo neviděl.

Honzíček – asi měsíc, syn Mufinky, pomalu začíná objevovat svět, bude z něho zvídavý a velmi šikovný pejsek.

Matýsek – asi 3 roky, také syn Karinky, nejbojácnější ze všech pejsků. Má panickou hrůzu  z vodítka také z chlapů. Všichni pejskové jsou kříženci a všichni jsou z pochopitelných důvodů ve špatném psychickém  i fyzickém stavu, někteří mají na těle krvavé šrámy. Hihned jim byla nasazena Bachova květová terapi, aby se srovnali pschicky.. S pejsky jsme 24 hodin denně a intenzivně pracujeme na tom, aby se co nejdříve uzdravili.

Každou chvíli strávenou u nás je na pejscích vidět, že se zklidňují, a až se nám podaří vyléčit jejich zrazenou dušičku, tak jim budeme hledat nové milující páníčky.

Nakonec se nám podařilo po delším a náročném vyjednávání získat podpis darovací smlouvy na všechny pejsky.

Pikantností na tomto příběhu je, že v tento sváteční den jsme měly pozvanou první oficiální a velmi váženou návštěvu, spisovatele a cestovatele, pana Honzu Drobného, pro kterého jsme měly připravený sváteční oběd a pěkné posezení, ale místo toho se věci seběhly tak, že se s námi aktivně zapojil do této akce. A této role se zhostil velmi profesionálně a byl nám velkou oporou. A proto, na jeho počest byla štěňátka pojmenována Honzíček a Chica (jako fenka, kterou zachránil v Peru).

Za to mu posíláme veliké poděkování.


14.5.2014 
Naším svěřencům se daří dobře, veterinář potvrdil, že jsou zdravotně v pořádku. Na to, že pravděpodobně u doktora nikdy nebyli, tak se chovali docela statečně. :) Určitě se z té hrůzy brzy úplně vzpamatují.

23.5.2014 
U pejsků se střídáme po dvou dnech a trávíme s nimi 24 hodin denně. Hned při odebrání psů jim byla nasazena Bachova květová terapie - Krizovky na ten prvotní šok a změnu. Nyní v podávání Bachových květových esencí pokračujeme, pejskové dostávají kapičky namíchané přímo na míru podle individuálních potíží.

Svým láskyplným a citlivým přístupem těmto zuboženým pejskům opět postupně vracíme důvěru v lidi. Zatím ještě mají pořád strach z mužů, protože ti jim nejvíc ubližovali. Na zklidnění jsou jim také prováděny relaxační masáže. Zkoušely jsme také perličkové koupele, ale na ty pejskové reagovaly spíše negativně, protože se bojí vody, takže v těch zatím nepokračujeme.

Dále tito psi neměli naprosto žádné hygienické návyky, takže nyní usilovně pracujeme na jejich vytvoření. U feneček se nám to podařilo celkem rychle, jen Matýsek se občas ještě počůrává.

Podařilo se nám také odbourat jejich panický strach z vodítka a nyní se snažíme, aby se naučili na vodítku správně chodit. Dále s nimi trénujeme základní povely (sedni, lehni, zůstaň) a přivolání, které jim zpočátku dělalo velký problém, ale nyní již jej máme vcelku zvládnuté.

Od příštího týdne s nimi začneme chodit na místní cvičák a také v rámci socializace naložíme všechny naše svěřence do auta a vyrazíme na výlet mezi lidi a psy.

Co se týče štěňátek, musely jsme je od začátku dokrmovat, neboť ani jedna fenečka neměla z důvodu nulové péče a krutého zacházení mlíčko. Také štěňátka dělají velké pokroky a stávají se z nich rozverní a zvědaví pejskové. Učíme je také čůrat venku a docela se to daří. :)

Na Honzíčka (to je to větší štěňátko) se již přijeli podívat první zájemci.

2.7.2014  
Během měsíce června našel skvělý domov nejprve Honzíček a zanedlouho po něm Chica, tedy obě štěňátka. Dospělí zrzounci nám zatím zůstali, ale věříme, že i oni se co nejdříve dočkají nových, úžasných rodin.

Daří se jin velmi dobře a dělají veliké pokroky v socializaci. Cvičit povely moc nechtějí, ale velice je baví chodit na procházky a výlety, a to i ve větším počtu lidí a pejsků. Devítiletá Karinka se dokonce odvážila vlézt do rybníka, kde zjistila, že jí vlastně moooc baví plavat.

Celkově jsou to mnohem veselejší pejskové, hlavně u Muffinky, které jsme zpočátku přezdívaly "Šíleně smutná princezna", je znát obrovský rozdíl. je úžasné sledovat, jak se radují ze života a vrtí ocáskem nebo lumpačí. :) Ještě bychom jim moc přály, aby našli svoje vlastní, to pravé a jediné DOMA.

8.-11. července byli všichni tři na kastraci a snášeli to úplně perfektně a vše bylo bez komplikací. Brzo se jim jizva zahojila a zase jsou ve svém živlu. A všichni  dostali obleček šitý na míru, aby nemuseli mít límec. Teda jenom Matýsek vyfasoval klasické pánské slipy a moc mu slušely a velmi dobře se v nich cítil :-)

15.10.2014
Poté, co Matýsek odešel do svého nového krásného domova, zůstaly v Rafaelu z pěti zachráněných zrzounků už jen Karinka s Muffinkou. Holky se po odchodu Matýska ještě více zklidnily a také k sobě ještě více přilnuly. Proto jsme rozhodnuté, že pokud půjdou do nové rodiny, tak jedině spolu. Zkamarádily se se psím dědouškem Benečkem a také s mladou zachráněnou kříženkou Leiou, která však v Rafaelu pobyla jen krátce, protože se rychle uzdravila a odcestovala do svého zaslouženého domova. Karinka s Muffinkou jsou moc spokojené, když mohou lenošit v mobilheimu, ať už s námi nebo samy a jsou moc hodné a nenáročné. Při venčení je již můžeme pouštět navolno, což je obrovský úspěch. O tom, jak jsou u nás šťastné, vypovídají následující fotky snad více než tisíc slov.

10.11.2014
Tak jsme v plné práci, připravujeme dřevo na zimu a máme skvělé pomocníčky :-)

27.12.2014
Holčičky jsou úplně skvělé, už to tady pojaly za svůj domov a  k ostatním pejskům se chovají velice hezky, Ze všeho nejvíc si užily Vánoce, které byly jejich první. Poctivě ochutnávaly cukrovíčko a na Štědrý večer si pochutnaly na vařeném pangasu. Pod stromečkem měly spoustu dobrot a to byly opravdu šťastné. A moc se jim líbí sníh.


Mufinku a Karinku prostě nikdo nechtěl.
A tak začal příběh... 
Tyto dvě fenečky, ještě když jsme fungovaly v Nových Hradech, to tam pojaly za svůj domov. Obě byly šťastné, že poznaly lásku, teplo a dobrou baštu. A vše nám vracely svojí naprostou oddaností. Tam se spřátelily se RTW Samuelem, s kterým byli nerozluční kamarádi. Ani přestěhování do Hamru jim nečinilo žádný problém. Naopak, chovaly se, jako kdyby tu žily celý život. Karinka byla ( a je pořád) šéfová a ředitelka, Mufinka vždy poslouchala její příkazy. Byly sehraná dvojka, která naprosto spolehlivě bránila naše území. Nikdy bez sebe nebyly ani chvilku. A najednou to přišlo. Strašná rána pro Karinku i pro mě. Mufinka zemřela dne 14.11.2016 na selhání srdce. Měla těžkou vrozenou vadu. Ale i přes tuto vadu se dožila cca 11 let. Odešla velice krátce po odchodu Samuelka a nyní si spolu s ostatními pejsky v psím nebíčku hrají.
Karinka najednou po těch společných letech zůstala sama. Zoufalství a smutek, rve mi to srdce.
Mufinka byla hodná, milá a přítulná fenečka. Bude mi strašně chybět... Iva