"Robin" - ve své rodině

02. února 2017

Dobrý den. Dneska konečně roztává sníh a tak mé srdce roztálo taky. Sice je to proti našim stanovám,ale musela jsem pomoci. Dnes jsem přebrala z útulku v Teplicích nádherného křížence Pitbulla Roba. Byl tam dva měsíce. Pejsek byl úředně odebrán sociálně slabé rodině za týrání a neposkytnutí péče. Ale ne vždy se podaří pejska vrátit do nového světa. Nejen zdravotní stav, ale i psychika hraje v tomto velkou roli. A tak je to i našim novým obyvatelem Robinkem. Měl neléčenou otevřenou ránu na noze, je plný jizev a má dekubity na kloubech jednoho boku. Po dobu,co byl v útulku, nebyl schopen komunikovat, takže 24 hodin denně jen ležel zalezlý v košíku. Pán v útulku mi řekl, že takto psychicky zlomeného psa ještě neviděl. Naprosto odevzdaný, bez jakéhokoliv zájmu. Jenom ležel, nic ho nezajímalo a čekal na smrt.
Žil na strašném smetišti mezi sklem, dráty a různým harampádím, přivázaný na metrovém řetězu. Týraný, bitý, sousedi ho krmili. Dnes mi ho přivezl pan Jaroslav Sepp který okamžitě nabídl převoz a dopoledne v té ledovce vyrazil a jel přes půl republiky. Mockrát mu děkuji.
Při příjezdu k nám se Robinkovi z přepravky moc nechtělo.Ale po podání krizovek a dostatečně dlouhém čase se zdařilo. Zabrala i mistička s kapsičkami. Jeho nový pokojíček se mu hned zalíbil, a začínal se hodně zklidňovat. Už to nebyla ta hrůza v jeho očičkách. Po hodině a půl jsem mu dala možnost se venku porozhlédnout A zdařilo se, po chvíli se šel podívat ven. Sice na chvilku, ale i tak je to super.
Žebra se mu sice dají spočítat, ale s tím si poradím. Ale ty jeho smutné oči mě fakt dostaly.... 


3.2.2017

ROBINEK udělal od včera neuvěřitelné pokroky. Ráno už sám vylezl z pokojíčku a šel se vyčůrat. Zvládl označkovat dost stromků. Má pořád hlad, když nesu misku, tak letí zpátky dovnitř. Všechno zkoumá a nejvíce ho zaujal jeho výběh. V poledne bylo krásně, a tak jsem mu výběh otevřela. To pořád chodil sem, tam a nevěřil, že může jít kdykoliv ven. Ale to není zdaleka všechno. Přišel za mnou i do naší chaloupky, kde vyfasoval frolíky ( ty mu teda fakt chutnaly ), a vše pořádně prolezl. Už se nechal i pohladit, ale jenom chvilku. Myslím, že jsme spolu na dobré cestě, a dočká se nového domova. 


8.2.2017

Dobrý den. Tomuto říkám štěstí  :-)
Po necelém týdnu u mě, je z Robinka úplně jiný pejsek. Je to moc hodný, a naprosto nekonfliktní kluk. Pořád by se chtěl mazlit, moc dobře baští a má neustálý hlad. Pro pamlsky by položil i život  :-) Ale má hodně ochablé svaly na zadních nožkách, hůře se mu běhá. Je pořád velice hubený, a zadní část těla má hodně slabou. No, ale to není nic, co bychom spolu nezvládli. Už si začíná užívat masáže, museli byste ho vidět. Prostě leží, občas se otočí, a vzdychá blahem. No, nádhera  :-)
Začíná se zajímat i o hračky. Míček mu sice ještě nic neříká, ale pískací hračky se mu líbí. A začal štěkat  :-) Zkrátka, všechno chce dohnat.
Mám z něj velikou radost  :-)


I psí dušička je nevyzpytatelná.
Včera si odvezli noví páníčci domů našeho Robinka. Mladá rodina, včetně dvou malých dětí, u nás strávila skoro celý víkend, na příchod nového člena rodiny se poctivě připravili, a nakoupili mu veškeré vybavení. Robinek si je hned zamiloval, zvláště pak pána. 
Láska na první pohled. Jenže nic není jen jako v pohádce. Robinek odjel, já uronila pár slziček, a s napětím jsem čekala na první telefonát o dojezdu, a o prvních chvílích v nové rodině. To jsou teda nervy. Tentokrát první telefonát byl v pohodě, ale za nedlouho následoval druhý, a to už nebyla žádná sranda.
Robin byl pořád v pohodě, než se mu začalo chystat jídlo v kuchyni. No a v tu chvíli kolem prošla malá Bětuška (3 roky), a on se po ní ohnal. Vzhledem k tomu, že jsou stejně velcí, považoval jí asi za konkurenci a trošku jí štípl do obličeje. Naštěstí jenom lehce, kromě malé modříny nebude mít žádné následky. Ale hned bylo jasné, že tohle nebude žádná legrace, Robin si troufl na nejslabší článek smečky... Prostě nepochopil svou pozici. To byla chyba, kterou jsme mohli předpokládat.
Rodina ještě celé dnešní dopoledne zvažovala, jak dále. Na jedné straně nový člen rodiny, který jim i za tu krátkou dobu přirostl k srdci, a na druhé straně riziko, že si nebude rozumět s holčičkou. Nakonec přece jen převážil strach o Bětku (pochopitelně), a rodina se rozhodla Robinka vrátit. Všichni to oplakali, moc si ho zamilovali a on je, ale v tuto chvíli nebyla jiná možnost, než Robinka vrátit zase na začátek. To je k nám. Osušte oči, a my se pokusíme Robinka napravit. Sice to nepůjde hned, ale kdyby se našel nový páníček, který bude mít vědomosti, jak zacházet s chytrým, inteligentním, ale trochu dominantním pejskem, bylo by vyhráno. Podmínkou bude mít už odrostlejší děti, které bude pejsek respektovat.
Přesto, že se nám Robinek vrátil do péče, chtěla bych Pavlínce a Standovi z celého srdce poděkovat. Rozhodli se pomoci pejskovi, který to v životě neměl lehké, chtěli mu vytvořit nový, krásný a naprosto milující domov, A já jsem poznala naprosto skvělé a hodné mladé lidi. A za to jsem moc ráda. 
Věřím, že po této zkušenosti budeme všichni moudřejší.
Iva


19.3.2017

V sobotu jsme vyndali stehy po kastraci, a konečně se zbavil límce. To byl opravdu šťastný. Robinek je takový kliďas, miluje návštěvy, ale každý ho musí drbat. To se k nim přitiskne, a návštěvo, drbej.