Tedy - za Duhovým mostem

27. listopadu 2022


Dnes jsem přebrala do péče dalšího nešťastného starouška, kterého se dědicové zbavili. Klasika, dům se prodává a nikdo starého zbědovaného pejska nechce.
Ujala se ho jedna hodná paní, která ho odblešila a vykoupala a pak jsem ho přebrala k nám. Staroušek se jmenuje Tedy. Je vyhublý a dehydratovaný.
Má přerostlé drápky, paspárky má zarostlé v kůži. Přední packy má zkřivené a nemůže chodit. Celý život žil sám na dvorku. A samozřejmě, očkovací průkaz není.
Při příjezdu k nám jsem mu musela dát náhubek a pro jistotu jsem použila i odchytové rukavice, protože mu náhubek neseděl, byl ve velikém stresu a manipulace se mu vůbec nelíbila. Už jsem byla od malých černých pejsků pokousaná několikrát, a tak si ruce, které potřebuji, chráním. I když to vypadá úsměvně na malého pejska použít tak obrovské rukavice.
Nyní je v karanténním pokojíčku, pak ho přestěhuji do naší Kouzelné chaloupky.
Teď nás budou čekat veškerá vyšetření, budu průběžně o Tedíkovi podávat info.
Děkuji za převoz paní Ladislavě Sochorové, která mě na něj upozornila a přivezla ho na vlastní náklady.
Už je mi fakt z některých lidí zle. A nikdy nepochopím, jak můžou v klidu spát. No, ale vesmírný trest je nemine. Tomu věřte!
 


2.12.

Můj nový staroušek Tedy je na tom o mnoho lépe. Infuzní terapie zabrala :-) Už sám baští 3x denně. Ráno a večer má konzervičku zalitou vodou, vodu pít nechce, v poledne vlažné rozředěné mléko vodou a namočené granulky. Stále mu podávám Bachovy květové esence. Dnes jsme ho prvně vzaly s naší Petrou ven, ale musela mít odchytové rukavice, manipulace se mu nelíbí a vyvádí jak šílený. Ale vyčural se i udělal krásnou šíšu :-) Tento staroušek bude potřebovat ještě hodně času, ale dám mu ho kolik bude potřebovat.


15.2.

Dnes u nás byl náš psí psycholog pan Vojta Dogsík podívat se na Tedíka.


Vojta je zvyklý na veliké agresivní psy, které převychovává. Netušil, co je to za pejska. A teď si představte situaci, že když jsem otevřela Tedíka pokojíček, tak na něj vrčel maličký staroušek. A Vojta jenom hleděl na to maličké stvoření, které ve svém pelíšku vrčelo a ukazovalo mu své zuby. A to bylo něco. Bez odchytových rukavic s ním nemohl pracovat. Tedík mu předvedl, co umí. Ale dokázal ho zkrotit. Tedy ne, že by zkrotil Tedík Vojtu, ale Vojta Tedíka :-)
I Tedík bude potřebovat hodně času.
 


7.8.


Už dlouho jsem nepsala o našem kousavém starouškovi Tedíkovi. Ten je u nás už skoro 8 měsíců a stále s námi nekomunikuje, na jakoukoliv manipulaci s ním musíme mít odchytové rukavice. Bez váhání by pokousal. Nechce kamarádit s lidmi ani s pejsky. Chce být sám. Nechce pohlazení, to hned vyjíždí po ruce, nechce z ruky pamlsek. Sám ven nechodí, musíme ho z jeho pokojíčku vynést, aby se prošel. Celé dny spí a žije si ve svém světě. Je mi moc líto, že nemůže být s ostatními staroušky. Ale takto si to vybral sám a já respektuji jeho rozhodnutí. A je fakt, že jsem tu měla už více takových staroušků, kteří prostě zanevřeli na celý svět a nechtěli k sobě nikoho pustit. Stále přemýšlím, jak moc jim mu muselo být ubližováno, čím si chudáčci prošli. A vlastně jim rozumím, je to jak u lidí. Čím víc lidem někdo ubližuje, tím více se od takových lidí odtahují a hledají klid a samotu.
Ale třeba se to časem zlepší...
 


31.10.


Dnes odešel za Duhový most náš kousavý staroušek Tedíček :-(
Došlo k celkovému selhání organismu.
Naše paní doktorka Veronika sem přijela mu utrpení zkrátit.
Maličký Tedík k nám přijel před jedenácti měsíci zubožený a kousavý. Celou dobu jsme s Petrou musely mít při jakékoliv manipulaci odchytové rukavice, nenechal na sebe sáhnout a kousal.
Opravdu si neumím představit, co se tomuto maličkému stvoření dělo, že takto zanevřel na všechny lidi.
Tedíčku, je mi tak moc líto, že jsi odmítal veškeré hlazení i mazlení, chtěl si být sám a klidu ve svém teplém pokojíčku a to jsem Ti dopřála. A vím, že jsi za ten klid, teplo, a dobrou baštu byl vděčný.
Bylo mi velikou ctí Ti dát alespoň na stáří klidný domov. A věř, že jsem Tě celou dobu milovala, vím že jsi to věděl.
Pozdravuj tam za Duhou všechny naše staroušky. Jednou se tam sejdeme a vím, že mi s radostí skočíš do náruče….
Až do posledního výdechu jsem byla s ním.
Zapalte prosím za tohoto starouška svíčku.
Děkuji. Iva