Dnes jsem přebrala do péče dalšího těžce nemocného a týraného starouška.
Ještě doplňuji : je to foxsteriér a má tetovací číslo. Vše budeme řešit.Tento chudák živořil v jedné nechvalně známé ubytovně v Praze se svým opileckým majitelem, který ho nechal velmi trpět.
Pejsek má nádory u konečníku, které už mu hnijí a velmi zapáchá. A tak ho odsud stále vyhazovali. Pejsek ale neměl kam jít. Jmenuje se Vizír. Majitel se ho vzdal a podepsal darovací smlouvu.
Po neděli budeme absolvovat veškerá vyšetření, dám info.
A tak si vyhrnu rukávy a pustím se do práce.
14.3.
V sobotu jsem přijala do péče foxteriéra Vizíra s obrovským nádorem u konečníku. Už mu hnil celý zadeček. Naše paní doktorka Veronika Křížová po klinickém vyšetření a odběru krve provedla velmi náročnou tříhodinovou operaci. Nádor vyrůstal z levé anální žlázky a obrůstal celý konečník kolem dokola. Ještě nás čeká jedna operace. Zuby má v katastrofálním stavu a bude muset být vykastrován. Paní doktorce posílám veliké poděkování. Jsem ráda, že je to „naše“ hodná a velmi šikovná paní doktorka :-)
Nyní Vizírek ještě dospává a čeká ho několik dnů velkých bolestí. Bude brát ATB a léky na bolest. A také budeme napjatě čekat na výsledky histologie. Ale jsem moc ráda, že už je ten nádor pryč, bylo to opravdu strašné. Je velice vyhublý a zanedbaný. Dredy má po celém těle. Když mu paní doktorka holila zadeček, tak jsem mu ještě stihla ostříhat zdredovatělou srst kolem očí, už vůbec nic neviděl, a kolem čumáčku. Hned po jeho zahojení přijede naše psí kadeřnice a udělá mu jarní fazonu. Teď chudáček vypadá jako válečník :-(
Držte prosím tomuto starouškovi palce i tlapky, ať si může bez bolesti užívat svůj podzim života.
17.3.
Ve čtvrtek jsem byla znova z Vizírkem na vetrině.
Ten se od operace nemohl sám vyprázdnit, nepomohlo projímadlo, nepomohla aplikace teplé vody do konečníku, olej, prostě nic. A tak mu dala klystýr a už to jelo. Moc se chudáčkovi ulevilo. Neumíte si představit tu mojí radost, když to z něho vyšlo. Akorát celá ordinace byla zamořena zvláštní vůní :-) RTG snímky prokázaly artrózní změny na bederní páteři, jinými slovy, ta páteř je prostě v dezolátním stavu. Ale ještě nastala jedna komplikace. Nyní má Vizírek omezenou hybnost zadní levé končetiny, měl jí promodralou a hůře se mu prokrvovala z důvodu tromboembolických změn.
Takže je nyní nutná rehabilitace. Již jsem začala včera večer, hned ráno a během dne jsem pokračovala. Věřím, že se výsledky v nejbližší době dostaví. Průběžně budu podávat info.
Nyní mu čistím a ošetřuji ránu po operaci, musím jí stále udržovat v čistotě. I když v oblasti konečníku je to velmi těžké. Vizírek je trpělivý, hodný a bez problému se nechá ošetřovat, ještě k tomu má límec a vůbec neprotestuje. :-)
23.3.
Vizírkovi paní doktorka už vyndala několik stehů a vyčistila mu ránu po náročné operaci nádoru. Odstranila mrtvé tkáně a měla radost, že vše postupuje jak má. Ještě mu připravila novou proceduru- léčivou lampu, která urychluje hojení. No, samozřejmě se mu to vůbec nelíbilo, ale je to statečný staroušek, tak si jenom trošku zahulákal a chtěl zdrhnout, ale pevně jsem ho držela.
Ránu mu po každém vyprázdnění poctivě čistím, ale už chudák hodně protestuje. Ještě to není zhojené a bolí ho to. Stále čekáme na výsledky histologie. Leukocyty mu pomalu klesají. Levou zadní nožičku jsem mu už rozcvičila, sice občas kulhá, ale už jí používá. Denně mu dávám magnetickou podložku a provádím elektropunkturu, masáže a cvičení. Dobře baští, hodně spí a nabírá tolik potřebnou sílu. Zítra měla přijet naše psí kadeřnice Soňa, aby mu udělala krásnou fazónu. Bohužel onemocněla, a tak se do stříhání musíme pustit sami. Už to nejde odkládat. Tak nám držte palce, ať se nám to povede :-) Zítra přijede náš pan doktor Sochor, tak nám s ním pomůže.
25.3.
Tak máme úplně vyměněného starouška Vizíra :-)
Včera podstoupil velké stříhání. Přijel náš pan doktor Sochor, který Vizírka přispal a pustili jsme se do práce. Naše Petra, pan doktor a já jsme ho přes hodinu stříhali, byl celý zdredovatělý, museli jsme odstříhávat obrovské slepence dredů. Mezi předními polštářky měl slepence, které jsem musela po milimetrech odstříhávat. Pak jsem mu vyčistila ránu od hnisu a mrtvých tkání. Ještě že mě napadlo mu do jídla přidávat psyliium, stolice je vláčná a není opatlaný.
No, není to střih jako od profíka, ale nyní to svůj účel splnilo, hodně se mu ulevilo. Už jsem mu sundala plastový límec a dala mu měkký látkový, v kterém se mu lépe baští a pije. Krásně si na něj položí hlavu a spí. Ale tento límec mu zadeček úplně neochrání, tak mu na noc pro jistotu dávám ten plastový. Přes den si ho ohlídám.
Stále ještě čekáme na výsledky histologie.
Vizírek je velmi vděčný a hodný pejsek. Jenom psychicky na tom stále není dobře, leží a celý se třese. Domnívala jsem se, že by to mohlo být od bolesti, ale doktoři si myslí, že je to psychického původu. No, oba se shodli, že tento pejsek neměl na růžích ustláno. Pan doktor Sochor mu dal homeopatika, tak uvidíme, jak to bude pokračovat. Stále mu dávám ATB a léky na bolest. Snažím se s ním co nejvíce mazlit, masíruji ho, dělám mu rehabilitaci, ale pořád se pod mýma rukama třese. Zatím se ještě neuvolnil. No, ani se nedivím. Denně mu po každém vyprázdnění zadeček čistím, mořím ho cvičením a to se mu vůbec nelíbí. Ale ochrnutou zadní nožičku už používá. A to za to stojí.
29.3.
Vizírek má zhoubný nádor – karcinom hepatoidních žláz se solidní strukturou. Paní doktorka mě opět trošku uklidnila, že tyto nádory většinou nemetastázují do plic. Ale zas je skvělé, že rána po operaci se mu krásně hojí a hodně se mu ulevilo. Už si lítá po zahradě :-)
12.4.
S Vizírkem jsem dnes byla na poslední kontrole po operaci nádoru, který je zhoubný. Paní doktorka mu ještě svítila ránu léčivou lampou a výsledky jsou skvělé, byla velmi spokojená i s mojí péčí . Ale límec ještě pár dní mít musí. Podle tetovacího čísla naše kamarádka Jaroslava Přibylová dohledala chovnou stanici a zjistila, že už mu bylo v březnu 14 let.
26.4.
Starouškovi Vizírovi už jsem sundala límec, krásně se mu zadeček po operaci velikého nádoru zahojil. A to jste neviděli ten šrumec. Okamžitě začal na všechny machrovat a chtěl se dobývat přes pevný plot k naší „Vrchní terapeutce“ Leonce, a chtěl jí nutně sežrat. No, samozřejmě pohořel a nedostal se k ní. Ta si z něj s radostí utahovala . Jsem šťastná, že tento staroušek vše zvládl. Je z něho radostný a spokojený pes. Na svůj věk ( 14 let) je velmi aktivní a poskakuje jako kozlík. A miluje procházky, to si přečte všechny zvířecí noviny. Pak si vleze do svého pelíšku a spí.
9.11.
Dědoušek Vizír na to, že mu bude v únoru 15 let, je neuvěřitelně akční. Má rakovinu, špatné srdce, ale dokáže lítat jako mladík. Vizírek miluje vodu a bahno. Máme tady veliké mokro a on se s oblibou vymáchá v každé louži a bahně. Stále je jako čuník a každý den ho musím omýt. Za 14 dní přijede naše psí kadeřnice, aby ho ostříhala, do jara by z něj byla zdredovaná koule. V mrazech, když půjde na procházku, dostane obleček.
19.12.
Staroušek Vizír je ostříhaný, moc děkuji naší dvorní kadeřnici Soně Daňkové a naší kamarádce paní Jaroslavě Přibylové. Vypadá jako štěňátko :-)
Vizír miluje sníh a náležitě si ho užívá :-)
2.1. 2023
DNES JE DALŠÍ ČERNÝ DEN V RAFAELU..
Za Duhový most odešel můj staroušek Vizírek. Dostal silnou mrtvici, i po okamžitém podání léků se nevzpamatoval. Nejedl, nepil a padal, kálel pod sebe, nebyl schopen chodit, oči mu těkaly a vůbec nevnímal. Okamžitě přijela naše paní doktorka Veronika.
Řekla mi, že už mu není pomoci. Tyto stavy už jsem zažila opravdu mockrát, a vím, že pomoci nedokážeme. A tak jsme ho nechaly jít. Během chviličky mi staroušek usnul v náručí.
Vizírka jsem přebrala do péče 12.3.2022 v zoufalém stavu, měl obrovský nádor u konečníku, který mu praskl. Bydlel se svým opileckým páníčkem na nechvalně známé ubytovně v Praze, odkud chudáčka pejska vyhazovali, protože silně zapáchal. Ale on neměl kam jít. Vizírek měl zhoubný nádor, který naše paní doktorka odoperovala a měl velmi špatné srdce. Prognóza vůbec dobrá nebyla. Ale přesto zabojoval.
V únoru by mu bylo 15 let. Těšila jsem se, že mu udělám narozeninový dort :-(
Ale utěšuje mě, že si tady staroušek užil nádherný podzim života. Miloval vodu, koupal se v řece, na zahradě měl svůj bazének. V jakékoli louži se vyválel a byl spokojený.
Byl tady naprosto šťastný a poskakoval jako kozlík. Miloval mě a já milovala jeho.
Řešily jsme s paní doktorkou, jestli to mohl být následek těch dělobuchů. Včera 1.1. to tu večer zase mlátilo jak o život. Nevím, to už se nikdy nedozvíme. Nechci to samozřejmě na nic svádět.
Ale…
Milý Vizírku, bylo mi obrovskou ctí Ti poskytnout domov, teplý pelíšek i dobrou baštu, léčbu i náročnou péči.
A i přes ten můj veliký smutek jsem ráda, že sis to tady užil na plné pecky.
Pozdravuj, prosím, těch 40 staroušků, které už jsem ve svém náručí vyprovodila :-(
A věř, že se jednou setkáme.