Bábinka Kačenka, fenečka NO, čekala dva roky na nový domov. Marně. Jednou se vrátila po týdnu z adopce kvůli kočkám. Ty opravdu nesnáší.
A tak šly týdny, měsíce, a nikdo jí nechtěl. A pak jsem se rozhodla, že už jí tady nechám na dožití, neboť ohluchla, a nabídla jsem jí k virtuální adopci. A neuběhl ani měsíc, a zazvonil mi telefon.
Volala paní, že by bábince Kačence chtěli dát domov. A v tu chvíli mi vyhrkly slzy. Nevadilo jim, že Kačenka ohluchla, vždy pomáhali starším pejskům z útulku.
A tak jsem opět byla svědkem osudové lásky. Kačenka si tu rodinu okamžitě zamilovala, a vypadá to, že si ona adoptovala je.
Přátelé milí, moje bábinka Kačenka odjela domů… :-)
Domov jí poskytla rodina paní Kateřiny Jánské z Řepče. A hned první den to u nich Kačenka pojala za svůj domov :-)
Kačenka ke mě přijela z Ostravy od Moravskoslezského spolku na ochranu zvířat. Přijela naprosto zbídačená a podvyživená, psychicky na dně. Byla přivázaná na těžkém 70 kg řetězu a měla stahovací obojek, který měla zařízlý v krku. A ten obrovský řetěz jí stahoval pořád hlavu dolů a nemohla se narovnat. Byla přivázaná chatové osadě, bez jídla a vody. Majitel tvrdil, že jí našel přivázanou v lese a že už jí nechce. Ještě se obhajoval tím, že jí je 14-15 let, že je hluchá a slepá, tak jí tam prostě chtěl nechal umřít. Vše bylo v řešení KVS. Ale mezi tím začala jednat děvčata z moravskoslezského spolku, majitel jim podepsal darovací smlouvu, a fenečka byla okamžitě převezena k nám. Byla tak zbědovaná, že opravdu vypadala na 15 let. I přes to, že byla podvyživená a ve špatném stavu. musela být okamžitě operována, měla akutní zánět dělohy, a šlo jí o život. Ale bojovnice Kačenka to vše zvládla, a u nás jenom kvetla. Veterináři odhadli věk na 9-11 let.
Touto cestou chci z celého srdce poděkovat panu Míra Bárta a jeho manželce Blance, kteří sem již rok a půl jezdí pravidelně Kačenku a ostatní pejsky venčit. Míra s Kačenkou za tu dobu udělal obrovský kus práce. Neuměla vůbec chodit na vodítku, o poslušnosti ani nemluvě. Vše jí naučil.
Pak že starého psa novým kouskům nenaučíš :-) A Kačenka Míru milovala. Vždy, když za ní přijel ho bouřlivě vítala. A také se s ní přijel před odjezdem do nového domova rozloučit. Jejich loučení bylo hodně dojemné. Ale pak Kačenka v pohodě naskočila do auta a odfrčela domů. A my jsme stáli, dívali se a nevěřili vlastním očím.
A tak to má být. Oni ti chlupáčci vědí...
Díky, Míro.
Kačenko, holčičko moje, přeji Ti už jenom samou lásku a co nejvíce zdravíčka, ať si to štěstí u nových páníčků ještě dlouho užíváš.
Iva
